Z Kvarty A se stávají odborníci na evoluci 

Ráno 3. června se nymburském nádraží začala shromažďovat skupina žáků kvarty A vybavených krosnami a zvědavostí na zbytek týdne. Odjížděli jsme totiž na ekokurz

za doprovodu profesorek Weissové a Netopilíkové. Díky dobré organizaci a samozřejmě i naší šikovnosti jsme zvládli hned několik přestupů bez jediné ztráty, takže jsme šťastně dorazili až do vesničky Krásensko.

Hned po příjezdu nás před starobylou stavbou– Rychtou čekal instruktor Michal. Mile nás přivítal, provedl celou  budovou a uvedl nás do hlavního tématu. Tím byla evoluce, kromě různých průzkumů s ní provázaných, pro nás připravili i hru, kterou jsme po celý kurz hráli.

První bádání bylo  v oblasti hydrobiologie.

Žáci kvarty B absolvovali ekologický kurz v Krásensku.

První den nás čekaly seznamovací hry s lektory a program se zvířaty. Mohli jsme si podržet gekončíka či chameleona...

Po dvoudenní odmlce, zdravíme všechny z dalekého Krásenska!

Sluncem vysušeni, stravou nasyceni a lektory namotivováni, pustili se studenti během středy i čtvrtka, do badatelské činnosti, čítající nejen různé, biologické disciplíny, ale i základní prvky vědecké činnosti, jako stanovování cílů i metod bádání.

První dva dny našeho kurzu jsou ve znamení prudkého střídání slunečného letního dne a lokálních a velice silných bouřek.

Pondělní cestování proběhlo sice s drobným zpožděním vlaku (cca 25 minut), ale i tak se na 23 studentů Biologického semináře pod vedením prof. Hrstky díky trpělivosti řidičů autobusů dostalo až na Rychtu v Krásensku. Pochopitelně za první silné bouřky, jak jinak…

Čtvrteční program našeho ekokurzu, dal šanci odpočinout  unaveným svalům, po hektických, terénních exkurzích.

Dopolední aktivity byly zaměřeny na hry týkající se ekosystémů a v odpolední m programu bylo zařazeno zpracovávání výsledků včerejších měření a pozorování.

Další den našeho putování a objevování, nás zavedlo až do přírodní rezervace Rakoveckého údolí.

Pro urychlení přesunu byla dnes využita sice letitá, leč stále dobrá jízdní kola, která nás cestou-ne cestou, lesem-ne lesem, polem–ne polem, dopravila s menším či větším úsilím dolních končetin, na místo bádání.