Takové ticho mi tu chybělo, pomyslel si Krakonoš a uvelebil se u své oblíbené chatky nymburského gymnázia. Však moc odpočinku mu dopřáno nebylo. Zanedlouho se u něho objevila stará známá sojka. ,,Už jsou pryč?“ zeptala se místo pozdravu. Krakonoš jen unaveně kývl hlavou a dál se nechal masírovat odpoledním sluncem, které Rokytnici už několikátý den neopustilo. ,,Stejně to byly zábavné 4 dny, to musíš přiznat, Krakonoši.“ ,,Trochu nerad, ale přiznávám, bavil jsem se. Těch zážitků bylo tolik, že už ani nevím, jak to všechno začalo.“ ,,Tak já ti ten příběh celý převyprávím od začátku, alespoň se znovu zasmějeme.“ nabídla se zaujetím sojka.