O průběhu setkání v Budapešti očima hlavních aktérek:
V pátek 31.května ráno jsme vyrazily vlakem do Budapešti. Po šesti a půl hodinách jsme dorazily na nádraží Nyugati. Ubytovaly jsme se a naše kroky směřovaly do termálních lázní Széchenyi, které připomínají pohádkový palác. Odpočinuté jsme se vydaly na první průzkum Budapešti. Z řetězového Széchenyi mostu jsme viděly budapešťský hrad, rybářskou baštu, parlament a cestou zpět operu.
V sobotu ráno nás již čekalo setkání v ulici Dohány před Velkou synagogou s organizátory z Centropy a s ostatními výherci z Maďarska, Slovenska, Německa, Španělska, Polska a Řecka. Vyslechly jsme si informace o historii Maďarů a maďarských Židů. U Velké synagogy nás zaujal především památník holocaustu, který má podobu kovové vrby a na jejich listech jsou napsaná jména obětí holocaustu. Dopolední program byl spojený s procházkou po bývalém židovském ghettu, které bylo vybudováno na jaře v roce 1944. Navštívily jsme Rumbach Sebástyen synagogu. Kromě návštěvy interiéru synagogy, která byla postavena v maurském stylu, jsme zde zhlédly film o životě Hédi Endrei. Po filmu nás čekal oběd v maďarsko-židovské restauraci. A hned na to přišla diskuze o Hédině příběhu. Následoval pro nás asi nejsilnější zážitek dne, a to beseda s Verou Szekeres-Varga. Vera je úžasná, vtipná dáma plná energie, přeživší holocaustu a jedna z tváří projektu HerStories (https://www.her-stories.eu/en/stories). Bylo nezapomenutelné poslouchat její vyprávění a občasné vtípky. Na úplný závěr celého setkání přišla chvíle, proč jsme do Budapešti vůbec vyrazily. Vítězové ze sedmi zemí přebrali ocenění a zhlédli jsme všechny vítězné projekty. Večer jsme zakončily procházkou na nábřeží Dunaje, kde jsme navštívily pietní místo obětem holocaustu, boty na břehu Dunaje, které připomínají masové vraždění Židů na přelomu roku 1944/45. Když jsme pobývaly na tomto místě, přišel další nezapomenutelný moment, objevila se veliká duha.
V neděli ráno jsme už jen nasedly na vlak a vyrazily na cestu domů.
A co nám celý projekt dal? Určitě si odnášíme nové informace o historii Maďarska za druhé světové války, o budapešťském ghettu a jeho velikosti. Ghetto bylo obehnáno zdí a lidé, kteří žili v sousedství, koukali z oken na život v ghettu. Seznámily jsme se s dalšími příběhy ze života obětí holocaustu. Zažily jsme silné setkání s paní Verou, která řekla kromě jiného, že lidé jsou buď dobří, nebo špatní, bez ohledu na rasu, národnost nebo náboženství. Byly jsme obohaceny maďarskou kulturou a gastronomií.
Děkujeme všem organizátorům z Centropy za možnost zúčastnit se tohoto projektu.
Bára, Anna, Johana
Děkujeme Anně, Báře a Johaně za výbornou reprezentaci školy a České republiky. Velký dík patří všem členkám a členům Klubu moderní historie za jejich soustavnou, vytrvalou a trpělivou práci.
Těšíme se na další odhalené příběhy.