Exkurze VLS do Lysé nad Labem
Poslední výprava Vlastivědného semináře, který tvoří slabá polovina 1PB, mířila do města na západě nymburského okresu, proslulého v okolí jako "Barokní perla Polabí".
Ve středu 22. června jsme vyrazili na celodenní exkurzi, kterou zakončujeme první rok společného vlastivědného bádání v dějinách nymburského regionu. Cílem se stala staroslavná Lysá nad Labem.
V úvodu exkurze jsme nejprve navštívili Muzeum Bedřicha Hrozného, které je rovněž součástí Polabského muzea v Poděbradech. Expozicí věnovanou památce lyského rodáka, zakladatele české orientalistiky, rozluštitele klínopisné chetitštiny a také rektora Univerzity Karlovy, prof. Bedřicha Hrozného, nás provedl vedoucí muzea pan Ondřej Rašín. Pracovní list, který každý z nás dostal, obsahoval různé úkoly, na něž jsme museli v expozici nalézt správnou odpověď. (Jedna krátká úloha zbyla dokonce i na domácí úkol a poradil si s ní jen málokdo - zkuste si podobně jako my také od "strýčka Googla" zjistit, jak se chetitsky řekne "oko". Není to totiž zase tak snadné a to nejen pro primány.) Své znalosti o starověkých Chetitech, Bedřichovi Hrozném (kterému jeho žáci dokonce v němčině potají přezdívali Friedrich Schrecklich:-) a jeho díle jsme následně osvědčili v interaktivní hře Riskuj!
V druhé části muzea jsme si prošli ještě i expozici o Lysé v barokním období a přesunuli se na Hrozného náměstí, kde nás zaujal 1. pamětní kámen ke stoletému výročí narození prof. Hrozného, 2. jeho rodný dům - evangelická fara, 3. barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele, ale především 4. cukrárna s velkou zásobou zmrzliny. Na tu byl ale ještě čas. Prozkoumali jsme podrobněji ohradní zeď kostela osazenou sochami světců z dílny slavného barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna a hledali jejich rozpoznávací znamení (atributy).
Následovala procházka zámeckým parkem, který v sobě skrývá oba typy barokních zahrad: francouzský park se symetricky uspořádanými záhony, sestříhanými živými ploty, loubími a sochami a la Versailles, a anglický park navozující dojem volné přírody (který známe třeba z nymburského Ostrova). Jedinečnost francouzské části umocňují především soubory soch tvořící alegorie - sochy či andílci ztělesňující např. dvanáct měsíců, čtyři světadíly, již nekompletní sedmero svobodných umění, den a noc nebo čtyři živly. Tolik alegorií nemají ani v již zmíněném sídle Ludvíka XIV.!
Zámek, který v baroku patřil nejznámějšímu držiteli hraběti Františku Antonínu Šporkovi, jsme ale mohli obdivovat jen zvenčí, protože dnes slouží jako domov důchodců. V poledne ještě pár desítek slov našeho prof. hrozného Soukupa o někdejším klášteře, který tvoří dominantu Zámeckého vrchu v Lysé, a pak už rychle na tu zmrzlinu, tříšť, a podobné chladivé pochutiny, které nám samozřejmě přišly vhod i bez krupobití. Nymburská a kostomlatská část týmu pak pokračovala ještě k nádraží, aby doma podobně jako Lysáci a jedna upovídaná Čelákovačka připojila dnešní zážitky a načerpané poznatky do své "brožury". Tu si každý seminarista po celý rok vytvářel a která mu zůstává na památku.
Těšíme se na příští rok, kdy se budeme na rozdíl od letoška na VLSu zabývat zase zeměpisem našeho rodného regionu.