Jaký byl vlastně adapťák 1.A?

09.09.2011
Jaký byl vlastně adapťák 1.A?

No přece to byla sranda. Ale pěkně po pořádku. Den začal jako každý jiný, jen jsme do školy nesli krosny, které byly pomalu větší než my. Celé dopoledne jsme se těšili na adapťák (no těšili, ale i trochu jsme se báli, přeci jenom jsme se ještě moc neznali). Před odjezdem nás čekaly ještě čtyři hodiny informatiky. Každý netrpělivě čekal, kdy už bude konec hodiny a pak hurá do Rokytnice.

Všichni jsme se naskládali do autobusu a ten jel rovnou směr Rokytnice, kde nás čekaly tři dny seznamování. S námi jela samozřejmě naše třídní profesorka Stojarová a paní profesorka Hantonová. Ale kdo tam nesměl chybět? Přece Klárka a Verča, studentky maturitního ročníku, které nám připravily hry, abychom se lépe poznali.

Při příjezdu do Rokytnice jsme uviděli kopec, na který jsme museli vylézt, abychom se dostali do chaty s těmi těžkými krosnami, a hned nás přešla legrace. No, samozřejmě jsme to zvládli, nejsme přece žádné bábovky. Ale řeknu Vám, pěkně jsme se zadýchali.

Rozdělení na pokojích bylo již předem domluvené, ale přesto k nějakým změnám stejně došlo. Holky musely jít do tunelu, kluci do dívčího pokoje. Tam se jim asi moc nechtělo, a myslím, že z toho nebyly moc nadšené ani paní profesorky, protože mít kluky nad hlavou, to je jako kdyby tam bylo stádo bizonů.

Pořádně jsme si prohlédli chatu a tím myslím, že jsme prolezli všechny kouty. Co nás nejvíce zaujalo nebo lépe řečeno kluky, to byl pingpongový stůl ve společenské místnosti, kde byli kluci pečený vařený. No, to bych jim trochu křivdila, vždyť jsme chodili odpoledne na túry.

Třeba, jak jsme šli do Harrachova, do toho strašně strmého kopce. Mysleli jsme, že je to naše poslední hodinka, ale nakonec jsme se tam dostali. Byli jsme sice trochu zničeni, ale to přece k túrám patří, no né. Někteří spolužáci na tom byli lépe, konkrétně Honza, který byl vždy v čele. My jsme si mysleli, že je snad na baterky. Když jsme se konečně dostali do Harrachova, dostali jsme rozchod po městě s tím, abychom mysleli na slušné vychování.

A pak honem najít nějaké ty lavičky a posvačit. Jenomže moc dlouho jsme neposeděli, protože všude tam bylo plno nenasytných vos, tak jsme si šli zavzpomínat na staré dětské časy. Šli jsme skákat na trampolínu, kde bylo veselo. Konec zábavy přerušila paní profesorka tím, že zavelela odchod k lanovce. Dále jsme pokračovali lanovkou, ze které byl moc pěkný výhled na Harrachov a na samotné Krkonoše, směr Čerťák. Další malou zastávku jsme měli na Janově skále, kde jsme pózovali před objektivy foťáků a kamer jako pravé modelky.

Po té nás zaujali kolaři, kteří sjížděli strmý kopec a létali vzduchem po odrazu na skokanských můstcích, to byl teda adrenalin!!! Někteří z nás by si to určitě chtěli zkusit, nebo snad né???

Na chatě nás čekaly samé seznamovací hry, jež si pro nás připravily holky. Například jsme se museli rozdělit do skupinek a běhat do toho strmého kopce, po kterém se pěkně špatně běhalo. Tráva byla mokrá, takže to bylo jak na klouzačce, ale ještě lepší bylo, jak jsme na sebe všichni pořvávali jako na lesy.

Samozřejmě nechybělo něco k zakousnutí. Paní kuchařky vařily tak, že se po tom jen zaprášilo. Kluci jedli jako o závod a holky zrovna tak.

Další den nás čekala prohlídka Rokytnice, a kdo nechtěl, mohl si dát turnaj v pingpongu.

To nejlepší na nás teprve čekalo. No přece lanové centrum!!!!

Všichni byli nadšení, jenom někteří se neodvážili a tak se dívali na své spolužáky a podporovali je.

Všechno byla velká legrace, a mi byli smutní, že adapťák je u konce.

Počasí nám vyšlo, a tak jsme spokojeně usínali a těšili se domů na své rodiny a zcela jistě i na své postýlky. Ty kruhy pod očima, byly totiž opravdu příšerné!

Sama za sebe musím říct, že jsem si to užila, a myslím, že i ostatní.

Aktuální informace

01.07.2022

Každé pondělí 9 - 11 hodin

02.06.2022

Ke dni 31. 5. je odevzdáno 60 zápisových lístků do osmiletého studia a 30 zápisových lístků do čtyřletého studia. Odvolání, kterým nebylo možné vyhovět v rámci odvolání jsou odeslána na KÚ StK.

Významní absolventi

Dr. Miroslav Lazna (Michael J. Lazna, Ph.D.)

Miroslav (Michael) Lazna, Ph.D. (1926-17. 1. 2005), poúnorový emigrant, agent CIA v NSR, kulturní antropolog, vysokoškolský učitel, konzultant na MZV USA a amatérský malíř, absolvoval Reálné gymnázium v Nymburce v roce 1946.

Anketa

 
Motto školního roku 2021-22
1. Albert Schweitzer 23 %
2. Karen Lamb 12 %
3. Thomas Alva Edison 3 %
4. Gabriel Laub 6 %
5. Kryštof Kolumbus 56 %
Archiv anket

Svět v roce založení školy

Smlouva o Aljašce

20. říjen 1903

Na základě jednání Spojené komise, složené ze zástupců Spojených států a Velké Británie, 

Nejčtenější

15.06.2022

Za krásného, letního počasí byl ve středu 15. června 2022 pořádán „Sportovní den“.  Studenti prim až kvart měli možnost užít si dopoledne v nádherném prostředí areálu „Veslák“ v Nymburce.  Různé sporty a aktivity ( míčové hry, florbal, frisbee, disk golf, ringo, softbal, pétanque), včetně tréninků na dračích lodích, dávaly možnost svobodné volby a radosti z pohybu. Nechyběla ani chvilka relaxace a občerstvení.

celý článek
24.06.2022

Každé léto se parta sejde, na vodu se vyrazí, vezmeš jídlo, loď i pádlo a nic víc ti neschází…

Letošní ročník vodáckého kurzu se tradičně uskutečnil na řece Sázavě. Na trati od Kácova po Týnec nad Sázavou, se skupina 54 studentů septim, den co den učila základům vodáctví i turistiky. Přes prvotní nesnáze, mozoly a kapky potu, se technika záběrů a manévrování s lodí zlepšovala. To samé platí i o balení věcí a stanů.

celý článek
05.06.2022

Naši expedici jsme započaly na nymburském nádraží, kde jsme nastoupily do rychlíku směrem na hlavní nádraží v Praze a odtamtud jsme jely spojem přímo až do obce Srbsko. Naše expedice byla netradiční v tom směru, že jsme necestovaly z místa na místo, ale utábořily jsme se v srbském kempu a odtamtud jsme každý den podnikaly výpravy do okolí po Karlštejnsku.

 

celý článek
 
Kryštof Kolumbus - Nikdy nepřekonáš oceán, když se budeš bát, že ztratíš břeh z dohledu