Bedřich Feuerstein

Bedřich Feuerstein

Bedřich Feuerstein (15. 1. 1892–10. 5. 1936), světově proslulý architekt, scénický výtvarník, malíř a esejista světového rozhledu a mimořádných uměleckých kvalit, výrazná osobnost české moderní avantgardní architektury a scénografie, absolvoval na naší škole v roce 1910.

Bedřich Feuerstein se narodil v Dobrovici a vyrůstal v rodině ředitele loučenského panství vlastněného šlechtickým rodem Thurn-Taxis. V roce 1903 nastoupil do prvního ročníku nově otevřené obecní vyšší reálky v Nymburce, na níž maturoval v roce 1910. Vystudoval architekturu na České technice v Praze (ČVUT) u významného architekta Josipa Plečnika ze Slovinska. V roce 1913 podnikl cestu do Petrohradu s cílem poznat ruský empírový klacismus. V letech 1920-1921 navštívil s malířem Josefem Šímou jižní Francii a získal stipendium na École du Louvre v Paříži (1921). V letech 1924-1926 pracoval v Paříži u významného architekta Augusta Perreta. Ve Francii se seznámil s Perretovou klasicizující modernou a s purismem geniálního Le Corbusiera. V letech 1926-1930 projektoval v Tokiu u význačného amerického architekta českého původu Antonína Raymonda a u Kamekiho Tsuchiury. V roce 1928 navštívil USA, v roce 1930 Čínu, a s malířem Adolfem Hoffmeistrem v roce 1931 Sovětský svaz. Zemřel v Praze roku 1936.

Stal se členem výtvarné skupiny Tvrdošijní, Architektonického klubu, Skupiny výtvarných umělců Mánes a Devětsilu, levicové skupiny avantgardních spisovatelů, umělců a architektů soustředěných kolem teoretika Karla Teigeho. Publikoval v revuích Stavba, Stavitel, ReD, Musaion, Volné směry.

Raná architektonická tvorba Bedřicha Feuersteina byla ovlivněna především kubismem a klasicismem. Kubistou se stal již před první světovou válkou. Už pro jeho první kubistické projekty z let 1913-1914 byla přitom charakteristická snaha vyhýbat se násilným deformacím a ponechávat tvarům jejich plnost. Zázemí tohoto postoje tvořila Feuersteinova záliba v empírové architektuře. Smysl pro věcnost ho vedl po roce 1918 k puristickým experimentům vrcholícím stavbou krematoria v Nymburce. Nymburská realizace představuje fundamentální dílo českého architektonického purismu, stylu založeného na očištění geometrické podstaty věcí od všech ozdob a dekorací, k jehož inspiračním zdrojům patřil strohý josefínský a empírový klasicismus a železobetonové průmyslové stavby. Objemová skladba krematoria v Nymburce vyrůstá z dynamického půdorysu na způsob tvorby Američana Franka Lloyda Wrighta, výrazné osobnosti světové moderní architektury. Nymburské krematorium představuje samotný závěr vývoje české kubistické architektury.

Malířská tvorba Bedřicha Feuersteina vzcházela z kubistického a puristického tvarového oproštění, neztrácel se však zájem o realitu zobrazovaných scenérií. Navrhoval též obálky pro knihy.

V první polovině dvacátých let, především však po návratu z Japonska na počátku třicátých let, se Bedřich Feuerstein věnoval scénografii, do jejíhož vývoje zasáhl obdobným způsobem jako do architektury. Návrhy pro R.U.R. bratří Čapků a Molièrova Zdravého nemocného (Národní divadlo 1921) využívaly tvarovou a barevnou skladbu takzvaného národního slohu k puristickým scénickým vizím. Výprava Marlowova Eduarda II. (Národní divadlo 1922) kalkulovala s výrazovostí gotických rysů puristického scénického objektu. Scény k Nezvalovým Milencům z kiosku (Stavovské divadlo 1932) a Voskovcově a Werichově hře Osel a stín (Osvobozené divadlo 1933) měly již surrealistický charakter.

K Nymburku a blízkému okolí váže světoobčana Bedřicha Feuersteina jeho dětství, středoškolská studia, jedna z pouhých dvou architektonických realizací v Čechách, která však představuje zásadní stavbu československé meziválečné architektury, i místo jeho posledního odpočinku.

Realizace: Pomník J. Fleischnera v Jičíně (1922-1923), městské krematorium v Nymburce (1922-1924, s B. Slámou), Vojenský zeměpisný ústav v Praze (1922-1925), divadlo s třemi jevišti na Mezinárodní výstavě dekorativní umění v Paříži (1925, v ateliéru A. Perreta), ústřední budova a rodinné domy firmy The Rising Sun Petroleum v Jokohamě (1926-1929), nemocnice sv. Lukáše a sovětské velvyslanectví v Tokiu (1928-1930, v ateliéru A. Raymonda a K. Tsuchiury), úprava nakladatelství Aventinum v Praze (1931).

Projekty: soutěž na veřejné budovy v Pardubicích (1913), na Riegrovu mohylu na Kozákově (1914), na krematorium v Pardubicích (1919), na památník odboje v Praze (1923), na věžový dům pro madagaskarské Antananarivo (1925), na Kulturní dům v Sendai a obchodní dům Čikatetsu v Tokiu (1929), na sanatorium ve Vyšných Hágách (1932), na pavilón ČSR v Bruselu (1934).

„…Architektura Feuersteinova městského krematoria v Nymburku z let 1922–1924 vzešla z téže kubistické tradice čisté geometrické formy jako poválečné práce Josefa Gočára. Obráží se v ní obdobná záliba v empírovém klasicismu. Jejími nejvýraznějšími elementy se staly tytéž obloukové tvary, s jakými pracoval rondokubismus, a byla vytvořena v tomtéž měsíci květnu 1922 jako definitivní plány Gočárovy Legiobanky. V porovnání s Legiobankou však už nymburské krematorium představuje jiný svět. Nová je dynamičnost jeho celkové konfigurace, inspirovaná příkladem Franka Lloyd Wrighta, její zřetelně mašinistický ráz, vyjadřující okouzlení poválečné avantgardy moderní technikou, a čistota jejích bílých hranatých i zaoblených ploch, odpovídající Le Corbusierově definici architektury jako přísné, moudré a velkolepé hry objemů ve slunečním světle. Dědictví kubismu připomínají snad jen dekorace interiérů od Bohumila Slámy a pak hofmanovské reliéfní kříže v půlválcových čelech tamburu nad obřadní síní. Takové půlválcové objemy, objevující se i na jiných místech krematoria v sousedství hranolů a kulatých sloupů, užívali kdysi architekti Velké francouzské revoluce a berlínského empíru jako znaky monumentality…“

ŠVÁCHA, Rostislav. Lomené, hranaté a obloukové tvary: Česká kubistická architektura 1911-1923. Praha: Gallery, 2000. ISBN: 80-86010-35-X

Aktuální informace

Významní absolventi

Absolvoval v roce 1927.

Narodil se 20. 8. 1905 v Nymburce. Psal do různých listů. V letech 1938-1945 vyl redaktorem nakladatelství Mazáč, kde redigoval knihovnu soudobé prózy „Nová cesta“.

Anketa

 
Motto školního roku 2024-25
1. Charlie Chaplin 41 %
2. John Lennon 18 %
3. Eleanor Roosevelt 13 %
4. Stephen Covey 8 %
5. Herman Melville 20 %
Celkový počet hlasů: 212
Archiv anket

Svět v roce založení školy

James Joyce

2. únor 1903

Irský spisovatel James Joyce (1882-1941) opustil ve dvaceti letech své domovské město Dublin a odešel do Paříže. Jeho hlavním problémem byl nedostatek peněz.

Nejčtenější

09.09.2024

V pátek 6. 9. vyjela třída 1A na adaptační kurz do Rokytnice nad Jizerou. Doprovod nám dělala naše milá paní profesorka třídní Helena Hantonová, pan profesor Machurka a dvě moc šikovné lektorky, Ema Lojková a Eliška Schwarzová. My už jsme se mezi sebou tak nějak znali, přece jenom jsme spolu strávili pět dní ve škole, ale všichni jsme se těšili, co nám adapťák přinese.

celý článek
10.09.2024
Ve čtvrtek 5. 9. jsme se vydali na bronzovou expedici do Posázaví, to jsme ještě netušili, kolik překážek překonáme.
První problém byl, že náš vlak z Nymburka měl velké zpoždění, a kdyby na nás spoj v Kolíně nepočkal, tak bychom ho možná nestihli. Naštěstí čekal, a tak jsme vlakem jeli dál. Poslední přestup nás čekal ve Světlé nad Sázavou, kde jsme nasedli na autobus směr Číhošť. Když jsme dorazili na start, tak jsme hned vyrazili špatným směrem, jelikož nás autobus zastavil ještě před zastávkou. Naštěstí nás pan řidič na naši chybu upozornil, a tak jsme pochodovali směrem ke geografickému středu České republiky. 
celý článek
20.09.2024

19.záři se na atletickém stadionu Sportovního centra Nymburk konalo okresní kolo Atletického středoškolského poháru. V kategorii dívek se účastnilo pět a v kategorii chlapců čtyři školy. Soutěžilo se v klasických disciplinách, 100m, 400m, 1500m (dívky 200m a 800m), dále skok vysoký, skok daleký, vrh koulí a závěrečná štafeta 4x200m. Družstvo s nejvíce body za výkony bralo přímý postup do krajského kola.

celý článek
 
Charlie Chaplin - Zajímám se o svoji budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života.