Bedřich Feuerstein

Bedřich Feuerstein

Bedřich Feuerstein (15. 1. 1892–10. 5. 1936), světově proslulý architekt, scénický výtvarník, malíř a esejista světového rozhledu a mimořádných uměleckých kvalit, výrazná osobnost české moderní avantgardní architektury a scénografie, absolvoval na naší škole v roce 1910.

Bedřich Feuerstein se narodil v Dobrovici a vyrůstal v rodině ředitele loučenského panství vlastněného šlechtickým rodem Thurn-Taxis. V roce 1903 nastoupil do prvního ročníku nově otevřené obecní vyšší reálky v Nymburce, na níž maturoval v roce 1910. Vystudoval architekturu na České technice v Praze (ČVUT) u významného architekta Josipa Plečnika ze Slovinska. V roce 1913 podnikl cestu do Petrohradu s cílem poznat ruský empírový klacismus. V letech 1920-1921 navštívil s malířem Josefem Šímou jižní Francii a získal stipendium na École du Louvre v Paříži (1921). V letech 1924-1926 pracoval v Paříži u významného architekta Augusta Perreta. Ve Francii se seznámil s Perretovou klasicizující modernou a s purismem geniálního Le Corbusiera. V letech 1926-1930 projektoval v Tokiu u význačného amerického architekta českého původu Antonína Raymonda a u Kamekiho Tsuchiury. V roce 1928 navštívil USA, v roce 1930 Čínu, a s malířem Adolfem Hoffmeistrem v roce 1931 Sovětský svaz. Zemřel v Praze roku 1936.

Stal se členem výtvarné skupiny Tvrdošijní, Architektonického klubu, Skupiny výtvarných umělců Mánes a Devětsilu, levicové skupiny avantgardních spisovatelů, umělců a architektů soustředěných kolem teoretika Karla Teigeho. Publikoval v revuích Stavba, Stavitel, ReD, Musaion, Volné směry.

Raná architektonická tvorba Bedřicha Feuersteina byla ovlivněna především kubismem a klasicismem. Kubistou se stal již před první světovou válkou. Už pro jeho první kubistické projekty z let 1913-1914 byla přitom charakteristická snaha vyhýbat se násilným deformacím a ponechávat tvarům jejich plnost. Zázemí tohoto postoje tvořila Feuersteinova záliba v empírové architektuře. Smysl pro věcnost ho vedl po roce 1918 k puristickým experimentům vrcholícím stavbou krematoria v Nymburce. Nymburská realizace představuje fundamentální dílo českého architektonického purismu, stylu založeného na očištění geometrické podstaty věcí od všech ozdob a dekorací, k jehož inspiračním zdrojům patřil strohý josefínský a empírový klasicismus a železobetonové průmyslové stavby. Objemová skladba krematoria v Nymburce vyrůstá z dynamického půdorysu na způsob tvorby Američana Franka Lloyda Wrighta, výrazné osobnosti světové moderní architektury. Nymburské krematorium představuje samotný závěr vývoje české kubistické architektury.

Malířská tvorba Bedřicha Feuersteina vzcházela z kubistického a puristického tvarového oproštění, neztrácel se však zájem o realitu zobrazovaných scenérií. Navrhoval též obálky pro knihy.

V první polovině dvacátých let, především však po návratu z Japonska na počátku třicátých let, se Bedřich Feuerstein věnoval scénografii, do jejíhož vývoje zasáhl obdobným způsobem jako do architektury. Návrhy pro R.U.R. bratří Čapků a Molièrova Zdravého nemocného (Národní divadlo 1921) využívaly tvarovou a barevnou skladbu takzvaného národního slohu k puristickým scénickým vizím. Výprava Marlowova Eduarda II. (Národní divadlo 1922) kalkulovala s výrazovostí gotických rysů puristického scénického objektu. Scény k Nezvalovým Milencům z kiosku (Stavovské divadlo 1932) a Voskovcově a Werichově hře Osel a stín (Osvobozené divadlo 1933) měly již surrealistický charakter.

K Nymburku a blízkému okolí váže světoobčana Bedřicha Feuersteina jeho dětství, středoškolská studia, jedna z pouhých dvou architektonických realizací v Čechách, která však představuje zásadní stavbu československé meziválečné architektury, i místo jeho posledního odpočinku.

Realizace: Pomník J. Fleischnera v Jičíně (1922-1923), městské krematorium v Nymburce (1922-1924, s B. Slámou), Vojenský zeměpisný ústav v Praze (1922-1925), divadlo s třemi jevišti na Mezinárodní výstavě dekorativní umění v Paříži (1925, v ateliéru A. Perreta), ústřední budova a rodinné domy firmy The Rising Sun Petroleum v Jokohamě (1926-1929), nemocnice sv. Lukáše a sovětské velvyslanectví v Tokiu (1928-1930, v ateliéru A. Raymonda a K. Tsuchiury), úprava nakladatelství Aventinum v Praze (1931).

Projekty: soutěž na veřejné budovy v Pardubicích (1913), na Riegrovu mohylu na Kozákově (1914), na krematorium v Pardubicích (1919), na památník odboje v Praze (1923), na věžový dům pro madagaskarské Antananarivo (1925), na Kulturní dům v Sendai a obchodní dům Čikatetsu v Tokiu (1929), na sanatorium ve Vyšných Hágách (1932), na pavilón ČSR v Bruselu (1934).

„…Architektura Feuersteinova městského krematoria v Nymburku z let 1922–1924 vzešla z téže kubistické tradice čisté geometrické formy jako poválečné práce Josefa Gočára. Obráží se v ní obdobná záliba v empírovém klasicismu. Jejími nejvýraznějšími elementy se staly tytéž obloukové tvary, s jakými pracoval rondokubismus, a byla vytvořena v tomtéž měsíci květnu 1922 jako definitivní plány Gočárovy Legiobanky. V porovnání s Legiobankou však už nymburské krematorium představuje jiný svět. Nová je dynamičnost jeho celkové konfigurace, inspirovaná příkladem Franka Lloyd Wrighta, její zřetelně mašinistický ráz, vyjadřující okouzlení poválečné avantgardy moderní technikou, a čistota jejích bílých hranatých i zaoblených ploch, odpovídající Le Corbusierově definici architektury jako přísné, moudré a velkolepé hry objemů ve slunečním světle. Dědictví kubismu připomínají snad jen dekorace interiérů od Bohumila Slámy a pak hofmanovské reliéfní kříže v půlválcových čelech tamburu nad obřadní síní. Takové půlválcové objemy, objevující se i na jiných místech krematoria v sousedství hranolů a kulatých sloupů, užívali kdysi architekti Velké francouzské revoluce a berlínského empíru jako znaky monumentality…“

ŠVÁCHA, Rostislav. Lomené, hranaté a obloukové tvary: Česká kubistická architektura 1911-1923. Praha: Gallery, 2000. ISBN: 80-86010-35-X

Aktuální informace

09.12.2024

Zájemce o studium a jejich rodiče zveme na prohlídku školy ve čtvrtek 9/1 od 14.00 do 16.00 hodin. Součástí programu jsou informační schůzky s vedením školy v 14:15, 14:45, 15:15 hod.

26.10.2024

Rada školy dne 25. 10. schválila výroční zprávu o činnosti školy za rok 2023 - 2024.

Významní absolventi

Jiří Teper

Absolvoval v roce 1973.

Narodil se 14. 7. 1954 v Nymburce. Již v průběhu středoškolských studií začíná s pokusy o literární tvorbu.

Anketa

 
Motto školního roku 2024-25
1. Charlie Chaplin 41 %
2. John Lennon 18 %
3. Eleanor Roosevelt 13 %
4. Stephen Covey 8 %
5. Herman Melville 20 %
Celkový počet hlasů: 212
Archiv anket

Svět v roce založení školy

Povstání v Makedonii

2. srpna 1903

Na den sv. Eliáše vypuklo povstání Makedonců proti Turkům. 

Nejčtenější

22.11.2024

S radostí vám oznamujeme vznik Spolku absolventů Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce. Skupina bývalých studentů školy se po mnoha nápadech, diskuzích a setkání rozhodla oficiálně založit absolventský spolek. Spolek si klade za cíl propojit všechny, kdo jsou součástí historie naší školy - absolventy, bývalé i současné pedagogy, a také přátele gymnázia. Spolek absolventů Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce bude sloužit jako prostor, kde se bývalí studenti mohou znovu setkávat, společně zavzpomínat na školní léta, udržovat kontakt se školou a zároveň podpořit současné studenty gymnázia. Je to příležitost stát se součástí něčeho nového, inspirativního a pokračovat v budování vazeb, které přetrvají generace.

celý článek
26.11.2024

V pondělí jsme před šestou hodinou ráno vyrazili na téměř pěti hodinovou cestu od budovy školy směr Berlín. Ještě před polednem jsme si již prohlíželi East Side Gallery a její dnes už legendární graffiti. Odtamtud jsme spěchali na rezervovanou prohlídku budovy Říšského sněmu s vyhlídkou na celý Berlín. 

celý článek
22.11.2024

Kdo z vás si pamatuje klasické třídní knihy, zůstane zcela jistě dojat, potěšen i pobaven příběhem té, kterou měla třída oktáva A ve školním roce 1946-47. Psal se rok 1947 a 30. května, tedy téměř na konci školního roku, mizí třídní kniha. Jaké pozdvižení a nepříjemnosti nejen pro žáky (ale zejména pro třídního profesa Bohuslava Sýkoru na tehdy Státním reálném gymnáziu v Nymburce) nastaly, si dnes jen můžeme s notnou dávkou škodolibosti a pobavení představovat. 

 

celý článek
 
Charlie Chaplin - Zajímám se o svoji budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života.