Dobrodružná expedice DofE

Dobrodružná expedice DofE

Brzy ráno v 7:45 jsme se sešli na nymburském nádraží a vyrazili jsme směr Jičín. Cesta nám ubíhala velmi rychle, možná proto, že jsme celou cestu spali, nebo možná proto, že nám náš nejnovější člen přinesl plnou mísu čerstvých třešní. Tak jako tak jsme za hodinu a půl dorazili do naší začáteční stanice- Jičín.

Cesta z Jičína byla krátká a my se za malou chvíli ocitli v naší první mezistanici – Holín. Tam se také nacházela naše první keška. Tu jsme našli bez nejmenších problémů a po malém občerstvení jsme se vydali opět na cestu. Keška byla skryta nedaleko místního hřbitova. Tehdy padla legendární věta našeho vůdce: „nebojte, je to takový 3 až 4 km“. Tato věta padala následujících 20 km poměrně často.

            Další zastávku jsme udělali až v Troskovicích, vzdálených 3 až 4km od Holína. Tam byl náš další cíl. Keška číslo 2. Tu jsme našli až po malém pátrání. Překvapivě byla opět u místní ho hřbitova

            Během cesty do Újezdu přišlo první přezkoumání trasy. To však proběhlo vesměs úspěšně a my tak pokračovali rovnou do Újezdu za keškou číslo 3 a obědem. Hledání nám opět nečinilo žádný problém a my si tak mohli dát náš studený oběd. Poprvé jsme se tu také setkali s naším panem profesorem. Vše nám krásně vycházelo a tak jsme si mohli dovolit chvilku odpočinku.

            Po pronesení věty, že všeho moc škodí, jsme se opět vydali na cestu. Tentokrát směr rybník Krčák a tím pádem směr keška číslo 4. Tady jsme bohužel narazili na tvrdý odpor a kešku se nám nepodařilo najít. S těžkým srdcem jsme se tedy vydali směrem do naší cílové stanice- Kemp Sedmihorky.

            Cestou jsme měli najít kešku číslo 5, ale ta bohužel byla nad naše síly a proto jsme ji nenašli. Zklamaní jsme museli pokračovat dál až do kempu.

            V kempu už na nás čekal náš pan profesor. Postavili jsme tedy v rychlosti stany a začali připravovat naší teplou večeři. Měli jsme buřty. Jejich příprava samotná nebyla tak náročná, ale fakt, že škola v přírodě, co měla stany vedle nás nám sebrala všechno dřevo, byl zdrcující. Naštěstí jsme ukořistili pár větviček a mohli jsme opékat.

            Spát jsme šli poměrně brzy. Asi v deset hodin večer. A čekalo na nás pár krásných hodin spánku.

            Druhý den jsme měli naplánovanou teplou snídani. Udělali jsme si ovesnou kaši s vločkami a skořicovým cukrem. Problém byl v tom, že ač jsme měli dostatek ešusů, tak jsme pro šest lidí měli pouze 3 lžičky. Snídaně tedy byla velice zajímavá a pro ostatní jistě velice zábavná.

            Po uklizení tábořiště jsme se vydali na naší další trasu. Tentokrát směr hrad Trosky. Na hrad to bylo jen 3 až 4 km. Nebylo třeba se bát. Fakt že to nakonec bylo 9 km nikoho moc nepřekvapoval. Na troskách jsme našli naší poslední a velmi vytouženou kešku číslo 9 a mohli jsme si dát oběd. Pojem oběd znamená pouze pár sušenek, starou housku a neuvařené vločky. I tak jsme si oběd užili a vyrazili na závěrečnou cestu do Libuně.

Cesta do Libuně neprobíhala nijak dramaticky a dorazili jsme tam s lehkým předstihem. Cestování po Libuni už ale lehké dobrodružství bylo. První problém nastal, když jsme hledali nádraží. Libuň byla totiž větší, než jsme očekávali, a tak nám dalo hledání nádraží docela zabrat. Každopádně, jsme nádraží našli. Jestli úspěšně, to se říct nedá. Po chvíli odpočinku jsme zavolali našemu panu profesorovi a nahlásili úspěšný nález nádraží. Teď ale přišel ten správný zvrat. Byli jsme na špatném nádraží. Sice v dobré vesnici, ale na špatné zastávce.

            Celí unavení jsme vyběhli hledat to pravé nádraží. Proběhli jsme celou vesnici a až za vesnicí bylo vytoužené nádraží.

            Šťastni jsme tedy nastoupili do vlaku a nechali jsme se odvézt domu.

            Celá expedice se odehrála bez problémů a bez závažných zranění- tedy až na jeden pochroumaný kotník. Každopádně expedici dokončili všichni.

 

Veronika Martínková

Zobrazeno: 6520x

Aktuální informace

31.01.2024

Ředitel školy zveřejňuje 31.1. kritéria přijetí na školní rok 2024-25 do 1. ročníku:

Celý článek
24.11.2023

MŠMT spustilo informační portál k přijímacímu řízení na SŠ.

29.10.2023

Ředitel školy zveřejňuje výroční zprávu o činnosti školy za školní rok 2022-2023

Významní absolventi

Absolvoval v roce 1919.

Krátce působil jako učitel na Mladoboleslavsku. Kolem r. 1922 byl posluchačem Vojenské akademie v Hranicích.

Anketa

 
Motto školního roku 2023-24
Arnošt Lustig 6 %
Tony Wagner 24 %
William Blake 9 %
Oscar Wilde 49 %
Albert Einstein 12 %
Celkový počet hlasů: 216
Archiv anket

Svět v roce založení školy

Smrt Theodora Mommsena

1. listopad 1903

Zemřel Theodor Mommsen (*30. 11. 1817), německý historik.

Nejčtenější

28.02.2024

FOTOGALERIE Z BESEDY (Z FB MĚSTSKÉ KNIHOVNY)

Na letošní třetí alumni besedu jsme přizvali absolventa gymnázia z roku 1994. Je jím Mgr. Pavel Snítilý, archeolog a zástupce ředitele Městského muzea v Čelákovicích. V nymburské knihovně ve čtvrtek 29. února 2024 nám od 17.30 hodin popíše mj. moderní archeologické metody v besedě nazvané: Archeologie pod vaším domem?

celý článek
15.03.2024

V úterý 19. 3. 2024 se koná od 11:45 Školní kolo 46. ročníku SOČ. Slavnostní zahájení za přítomnosti vedení města a vedení školy bude v učebně č. 77. Níže se dozvíte, kdo ze soutěžících a na jaké téma práci SOČ psal, jak to bude se zkrácením výuky a co je třeba udělat, pokud se na konkrétní obhajobu chce někdo přijít podívat.

celý článek
12.03.2024

Sekunda B vyjela na lyžák netradičně ve čtvrtek 7. 3. 2024 Po přijetí na chatu jsme začali vybalovat. Pak se hráli už jen hry.  A šlo se na večeři. V pátek díky nedostatku sněhu jsme museli vyjít až na Dvoračky a tam jsme celý den lyžovali. Bylo hezké počasí a tak jsme si to všichni užili.  Kvůli ztíženým podmínkám se posunul i oběd.

celý článek
 
Oscar Wilde - Buď sám sebou. Všichni ostatní už jsou zabraní.