Mgr. Josef Daniel Beneš

Mgr. Josef Daniel Beneš

Mgr. Josef Daniel Beneš (*31. 7. 1941), evangelický duchovní a literát, který v roce 1969 odešel do exilu do Ženevy, organizátor táborových pobytů mládeže i zájezdů a seminářů o českých dějinách a kultuře pro Švýcary, absolvoval na nymburském gymnáziu v roce 1958.

Josef D. Beneš se narodil v Praze, do svých sedmnácti let žil v Nymburce, kde byl jeho otec Josef Beneš v letech 1940-1971 evangelickým farářem (a v letech 1953-1971 zároveň i seniorem Poděbradského seniorátu ČCE). Přestože pocházel z věřící a dokonce farářské rodiny, mohl v obtížném období 50. let 20. století studovat a odmaturovat na Jedenáctileté střední škole v Nymburce (to byl tehdejší oficiální název pro nynější Hrabalovo gymnázium). Josef D. Beneš následně pokračoval (přes výhrady ředitele jedenáctiletky) na tehdy samostatné Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze (1958-1964). Po povinné dvouleté vojenské službě v Pardubicích a osmi měsících v uranových dolech v Příbrami byl konečně ordinován vikářem farního sboru Českobratrské církve evangelické (ČCE) v Podbořanech. Tam působil v období 1966-1967 a pak i od 1. 9. 1969 do 13. 10. 1969. Mezitím v letech politického uvolnění 1967-1969 z Československa odjel na teologická studia do Curychu ve Švýcarsku. Tam prožil i osudný 21. srpen 1968 a invazi vojsk pěti států Varšavské smlouvy do ČSSR.

Nastupující normalizace a pokračující "dočasný pobyt" sovětských vojsk v ČSSR byly podmínky, které J. Beneše dovedly k rozhodnutí 13. 10. 1969 opustit vlast a uchýlit se do exilu ve frankofonní části Švýcarska. Přes rumunský Bukurešť a mezipřistání v Maďarsku, a nikoliv bez komplikací, se letecky nakonec šťastně dostal do Ženevy za svou snoubenkou. V zemi helvetského kříže zůstal až do roku 2006.

V Ženevě nejprve pracoval porůznu jako pomocný dělník (zásobování, lékárna, nemocnice), pak se stal farářem Reformované církve v Ženevě. Přitom sedmnáct let (1977–1994) vedl středisko mládeže La Rencontre (Setkání) v Arzier ve švýcarské Juře. Ve středisku organizoval četné tábory, po roce 1989 i smíšené, tj. dohromady pro českou a švýcarskou mládež. Pro Ženevany pořádal řadu zájezdů spojených se semináři o českých dějinách a naší kultuře. V letech 1985-1986 odjel na studijní pobyt v Presbyterní církvi v Západní Virginii (USA).

Od konce 90. let ovšem působil pravidelně také jako hostující kazatel na různých místech v České republice, kde mj. organizoval debaty ve školách na literární a náboženská témata. Před odchodem do penze po návratu do Česka pracoval ještě Josef D. Beneš v období 2006-2011 jako jeden ze dvou farářů sboru ČCE v Praze 1 - Staré Město (u Salvátora).

V roce 2010 bylo Josefu Benešovi uděleno městské vyznamenání Nymburský lev III. třídy (bronzový lev).

Své první texty napsal J. D. Beneš ve francouzštině. Byla to sbírka pohádek Braises d'espérance (Žhavé uhlíky naděje, 1989), které předčítal ve švýcarském rozhlase. Sám je přeložil do své mateřštiny a vyšly pod názvem Vánoční povídky (1993). Následovaly romány Dospívání (1993), Útěky (1993) a Návraty (1998), sbírka povídek a novel Kdo jsi, člověče? (2002). Autobiograficky laděné reflexe a esejistické črty s tematikou exilu, rodného kraje, domova a víry nesou název Až za mnou přijdeš (2003). Ve stejném roce sepsal rovněž Vzpomínky na Nymburk a jiná místa (2003).

Vzpomínky Josefa Daniela Beneše na prožité životní osudy zejména za doby komunismu obsahuje web projektu Příběhy našich sousedů. J. D. Beneš se tak zařadil do databáze pamětníků projektu Paměť národa, který vytváří a spravuje obecně prospěšná společnost Post Bellum.

Zdroje:

Evangnet: nezávislý evangelický portál [online]. [cit. 2022-09-24]. Dostupné z: https://www.evangnet.cz/

Josef Daniel Beneš. Paměť národa [online]. © 2008-2022 Paměť národa [cit. 2022-09-24]. Dostupné z: https://www.pametnaroda.cz/cs/benes-josef-daniel-1941

Josef Daniel Beneš: životopis. Databázeknih.cz [online]. © 2008 - 2022 Databazeknih.cz [cit. 2022-09-24]. Dostupné z: https://www.databazeknih.cz/zivotopis/josef-daniel-benes-61402

POST BELLUM, O. P. S. Josef Daniel Beneš: Evangelický farář, emigroval v roce 1970 přes Rumunsko do Švýcarska. Příběhy našich sousedů ve světě [online]. 2007 [cit. 2022-09-24]. Dostupné z: https://www.pribehynasichsousedu.cz/pribehy-nasich-sousedu-ve-svete/pribehy-nasich-sousedu-ve-svete-pribehy-nasich-sousedu-ve-svete/benes-josef-daniel/#media

Aktuální informace

17.12.2025

středa 14/1 od 14 do 16 hod

- informační schůzky:

14:15, 14:45, 15:15

03.11.2025

Zveřejňujeme výroční zprávu za školní rok 2024-2025. 

02.09.2025

pondělí - velká přestávka
pátek - velká přestávka

 

Vyřizuje paní Matoušová (kancelář za sborovnou)

Významní absolventi

Mgr. Eva Hazdrová-Kopecká, Dipl.um.

Mgr. Eva Hazdrová-Kopecká, Dipl.um. (*1977), muzikoložka, hlasatelka a moderátorka, maturovala na nymburském gymnáziu v roce 1996 (pod dívčím příjmením Kopecká).

Svět v roce založení školy

Začaly vycházet Ľudové noviny

2. leden 1903

V Martině začaly vycházet Ľudové noviny (zprvu třikrát týdně), 

Nejčtenější

15.12.2025

V pondělí 15. prosince se opět konal tradiční „Vánoční volejbalový turnaj“, kterého se účastní smíšená družstva studentek a studentů vyššího gymnázia. Turnaj odehrálo 12 družstev ze všech tříd.

celý článek
05.12.2025

Dnešní ráno na naší škole začalo netradičně – na hlavním schodišti se objevili čert s andělem! Žáci byli hned připraveni na kontrolu přezutí, ale nečekaně přišla i inspekce znalostí literatury. Některé děti zaskočily říkanky a básničky, jiné se snažily zakrýt zapomenutá slova rychlým "čertovským" vtipem.

celý článek
11.12.2025

Ve středu 10. prosince 2025 se oba dějepisné semináře v maturitním ročníku našeho gymnázia vydaly na exkurzi na Pražský hrad. Provázel nás pan Milan Havlík, otec naší spolužačky Terky, a doprovod nám dělal pan učitel Soukup. Studenti měli možnost navštívit pracovnu T. G. Masaryka, katedrálu sv. Víta a královskou hrobku, tedy místa běžně nepřístupná veřejnosti. Exkurze byla realizována zdarma díky iniciativě spolužačky Terezy.

celý článek
 
Charlie Chaplin - Zajímám se o svoji budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života.