Stříbrna expedice krajinou žravých komárů

Stříbrna expedice krajinou žravých komárů

Byl již červen, když jsme začali jednat o termínu naší expedice, ten jsme našli v celku rychle, a tak nám zbývalo naplánovat vše ostatní. Do teď se pozastavuji nad tím, jak jsme to dokázali, ale ještě ten den jsme měli trasu, dopravu, funkce i jídelníček. 

Stačilo tedy jen najít profesora, který by s námi jel jako hodnotitel, k tomu se naštěstí uvolila paní Martínková a my se mohli těšit na poslední den v červnu, první den naší expedice.

Při odjezdu z Nymburského nádraží se poprvé sešla celá naše skupinka. Moc jsme se mezi sebou neznali, s někým vlastně vůbec. Ale už ve vlaku jsme zjistili, že lepší skupinku by bylo těžké najít. Když jsme po několika hodinách cesty a úspěšném zmáčknutí tlačítka vystoupili na zastávce na znamení ve Vrbatově Kostelci, pořídili jsme první fotografii a vydali se na cestu.

Hned jak jsme sešli ze silnice, na vlastní kůži (a to myslím doslova) jsme se přesvědčili, že se tu opravdu před týdnem vylil potok Ležák. I se čvachtajícími botami jsme došli do místa, kde stávala vesnice Ležáky. Zde jsme si prošli pomníky i museum.

Po této kulturní zastávce jsme pokračovali dále směrem na zříceninu hradu Strádov, kde jsme taky první den přespali a nesmím zapomenout, jak jsme tu uvařili úžasnou večeři v podobě grilovacích klobásek. Než jsme zalezli do spacáků, hráli jsme hru krycí jména a zpívali za doprovodu ukulele.

Když jsme se ráno (poněkolikáté) probudili, udělali jsme si snídani, sbalili stan a v čele s Michalem vyrazili ze strmého kopce do rokle jménem Peklo. Cesta Peklem byla nádherná, ale to, co přišlo poté, to nemohl vymyslet snad ani Lucifer. Když jsme se vyškrábali na vrchol stoupáku a načerpali jsme síly z našich svačin, dali jsme se znovu do pohybu. Nově načerpaná energie nás ale opustila hned za zatáčkou, kde na nás čekalo další stoupání, tentokrát ale loukou bez kousku stínu. I tak jsme to zvládli a doplahočili se až k rozhledně Boika, kde jsme si udělali zasloužený oběd.

Plní síly jsme se vydali vstříc další cestě, prošli jsme městečko Nasavrky a stezku Keltů, to vše bez jediného problému. Jenže poté přišli neznačené a nezpevněné cesty, z kterých se brzy stal čistý les. Rozhodli jsme se i tak se pokusit projít k dalšímu místu. Směr jsme udržovali podle kompasu. Po přeskakování potoku a prodírání se větvemi jsme došli k mýtince, kde jsme měli chuť vše vzdát. Po chvíli zpěvu dívčí části naší skupiny se kluci raději rozhodli vzdálit a kouknout se, zda není v naši blízkosti cesta. A byla!

U vesničky Rohozná, kterou neznají ani místní, jsme potkali paní Martínkovou. Ta nám ukázala místo, na první pohled ideální na stanování. Po pěti minutách a milionu štípanců se náš názor značně změnil, a tak jsme se vydali hledat místo s méně komáry. To naštěstí bylo jen o kousíček dál. A tak jsme se mohli v klidu pustit do stavění stanů a vaření kuskusu k večeři.

Poslední den nám chybělo jen pár kilometrů do městečka Trhová Kamenice. Trasu jsme měli nastudovanou, a tak jsme v klidu vyrazili. Jenže po chvíli se nám ztratila cesta a my se ocitli uprostřed vysoké trávy propletené ostružiním. V čele s Oliverem (byl našim nejvyšším členem, i tak jsme z něj viděli jen hlavu a ramena) jsme se tedy vydali vysokou trávou dál. Kus cesty jsme šli i po spadlém kmenu. Nakonec jsme došli k ohradníku. Byl vypnutý, a tak jsme usoudili, že nás tam žádné krávy „nesežerou“. Po pastvinách jsme došli až do Trhové Kamenice, kde oficiálně končila naše expedice….

Na závěr mám pro vás malou radu, když vám někdo řekne, že půjdete hlavně po rovince, ujistěte se, že nemyslí nakloněnou rovinu.

 Zuzka Kyselová za všechny členy expedice do Železných hor

Aktuální informace

13.11.2024

Školská rada je opět kompletní.

26.10.2024

Rada školy dne 25. 10. schválila výroční zprávu o činnosti školy za rok 2023 - 2024.

09.09.2024

Novinka pro studenty a rodiče

Celý článek

Významní absolventi

Mgr. Pavel Snítilý

Mgr. Pavel Snítilý, archeolog, zástupce ředitele a dokumentátor Městského muzea v Čelákovicích, který mj. stál v roce 2016 u výjimečného nálezu unikátního bohatě zdobeného meče velmožů starého přes jedno milénium, maturoval na nymburském gymnáziu v roce 1994.

Anketa

 
Motto školního roku 2024-25
1. Charlie Chaplin 41 %
2. John Lennon 18 %
3. Eleanor Roosevelt 13 %
4. Stephen Covey 8 %
5. Herman Melville 20 %
Celkový počet hlasů: 212
Archiv anket

Svět v roce založení školy

Julius Fučík

23. únor 1903

Narodil se Julius Fučík (…8. 9. 1943 popraven), český novinář.

Nejčtenější

22.11.2024

S radostí vám oznamujeme vznik Spolku absolventů Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce. Skupina bývalých studentů školy se po mnoha nápadech, diskuzích a setkání rozhodla oficiálně založit absolventský spolek. Spolek si klade za cíl propojit všechny, kdo jsou součástí historie naší školy - absolventy, bývalé i současné pedagogy, a také přátele gymnázia. Spolek absolventů Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce bude sloužit jako prostor, kde se bývalí studenti mohou znovu setkávat, společně zavzpomínat na školní léta, udržovat kontakt se školou a zároveň podpořit současné studenty gymnázia. Je to příležitost stát se součástí něčeho nového, inspirativního a pokračovat v budování vazeb, které přetrvají generace.

celý článek
11.11.2024

V týdnu 11.-15. 11. 2024 si na naší škole připomínáme události spojené se 17. listopadem.
Pokud chcete vědět,  jak jsme si to na naší škole připravili, čtěte dál.

celý článek
11.11.2024

V pátek 8.11. 2024 vyrazil maturitní ročník biologického semináře do „Ústavu experimentální medicíny“, na přednášky v rámci akce „Týden vědy AV ČR“.
První přednáška „Plodnost žen a role kvality oocytů“ nám přiblížila současnou situaci v oblasti reprodukční medicíny. Dozvěděli jsme se něco nejen o důvodech, proč se stále zvyšuje počet párů, které mají potíže počít přirozenou cestou, ale také o projektech a výzkumech, jejichž výsledky by v budoucnu mohly těmto párům pomoci.

celý článek
 
Charlie Chaplin - Zajímám se o svoji budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života.