Jak jsme jeli do Hradce za hvězdami
Dotknout se hvězd za bílého dne a přitom mít střechu nad hlavou. Exkurze do planetária v Hradci Králové ukázala studentům, jak fascinující a neprobádaný vesmír je. To vše ve společnosti odborných průvodců. Pojďte si přečíst jak jsme procestovali vesmír a zůstali nohama pevně na zemi.
Pondělí, 14. dubna 2025. Den, kdy se třídy 3A, 7MA a 7MB společně s RNDr. M. Švehlovou, Mgr. M. Eliškou a Mgr. R. Mlázovskou odprostili od gravitačního pole školy a vydaly se vstříc vesmírnému dobrodružství do planetária v Hradci Králové. Konečně exkurze, kde žáci mohou mít hlavu v oblacích, a je to vlastně správně.
Když jsme došli na místo, tyčila se před námi budova, která v sobě schovává celý vesmír (samozřejmě se jedná o nadsázku, protože aby jedna budova obsahovala celý vesmír, je fyzicky nemožné:)). Abychom využilii čas, ačkoli se jedná o relativní pojem, při čekání na začátek promítání, jsme prošli část expozice. Mohli jsme si prohlédnout různé modely planet pomocí 3D modelů, prozkoumali jsme interaktivní mapy hvězdného nebe a zjistili, kde přesně se nacházejí různá souhvězdí. Termokamera, plazmové koule a nespočet vzorečků, kterým bych možná rozuměla v jiné galaxii. To všechno jsme měli šanci vidět. Nemluvě o desítkách modelů družic a vesmírných lodí.
A pak nás čekala hlavní hvězda odpoledne – promítání. Zhasla světla, ztichli jsme a strop se proměnil v nekonečný vesmír. Hvězdy, které dnes už jen sotva pořádně vidíme, se najednou objevily téměř na dosah ruky. Vše bylo doprovázeno vyprávěním průvodců, kteří nám ukázali, jak jsou jednotlivé planety a hvězdy uspořádány, a seznámili nás se zajímavostmi o vědeckých objevech, které v posledních letech přinesly nové poznatky o vesmíru. Naučili jsme se číst souhvězdí, vysvětlili jsme si rizika cestování do vesmíru a zalétli až k obydlování Marsu. Ke zklamání všech sci-fi fanoušků se život na Marsu z několika důvodů zatím zdá být spíše myšlenkou než realitou. Ale kdo ví, co bude za pár let?
A aby toho nebylo málo, na závěr jsme měli možnost podívat se do dalekohledu. Detailní pohled, ovšem pouze přes bílou tabuli, protože pohled na přímé Slunce z dalekohledu vám vypálí oči (a to doslova!), nám umožnil vidět sluneční skvrny. Ty, jak jsme zjistili, lze vidět i pouhým pohledem oka, pokud máte dobrý zrak.
Tady se naše exkurze blížila ke konci. U někoho zažehla první jiskru zájmu o astrofyziku, jiným způsobila existenční krizi. Kdo ví, třeba se mezi námi skrývá budoucí astronom nebo astronaut.
95 % vesmíru je nám neznámých. Možná, že jeden z nás pomůže objevit nějaké to procento navíc. Do té doby se budeme muset smířit s těmi pěti.
Karolína Škaroupková 7MA
