BYLI JSME SOUČÁSTÍ KONFERENCE K 30. VÝROČÍ SENÁTU PARLAMENTU ČR
Po celý letošní rok si připomínáme 30. výročí vzniku horní parlamentní komory. Byť Parlament připomínka přesného dne ustavující schůze Senátu ještě čeká, už 14. září jsme měli jedinečnou možnost zúčastnit se konference nesoucí název Senát v ústavním a politickém systému České republiky, která se konala v komplexu Valdštejnského paláce v Praze.
Celá konference se nesla ve sledu panelů odborných řečníků. První příspěvky Jana Filipa a Jindřišky Syllové poskytly historizující náhled na okolnosti vzniku Senátu, v obou případech jej také vykreslily jako jednu z nejdůležitějších a nejrespektovanějších institucí.
Po krátké rozpravě o výše zmíněných příspěvcích, moderovanou Janem Kyselou, jež se tohoto úkolu zhostil po celém trvání konference, nutno dodat s nejvyšší ladností vybraného jazyka, se slova ujali pedagogové Univerzity Karlovy, jmenovitě docenti Marek Antoš a Jana Ondrušková. Jejich projev tentokrát sahal k soudobé problematice, pojednávali mimo jiné o volebním systému, často skloňovanou otázkou byla pochopitelně dlouhodobě nízká účast ve volbách do horní komory, nebo o vztahu Senátu a Ústavního soudu.
Po přestávce na společný oběd v Jičínském salonku se konal pietní akt u busty TGM k uctění výročí jeho úmrtí. Projev předsedy Senátu Miloše Vystrčila zakončily tóny státní hymny, po kterých se veškeré účastnictvo přesunulo zpět do jednacího sálu, kde druhý blok konference zahájilo slovo Adély Šuchmanové, vysvětlující vztah mezi Senátem a legislativním procesem EU. Ozvláštněním celé akce byla prezentace Ondřeje Preusse, jež nesla trefný název Geometrie demokracie - vliv prostorového uspořádání na rozhodování v parlamentu.
Současný Ústavní soudce Jan Wintr zakončil sérii přednášek rozborem parlamentní kultury v Senátu v jeho třetí dekádě, v němž zabrousil i k jejímu porovnání s kulturou sněmovní.
Konferenci ukončila panelová diskuse senátorů současných i bývalých, kterým Jan Kysela pokládal otázky k jejich politické kariéře, problematice bikameralismu a životu v Senátu.
Na závěr si dovoluji poděkovat panu učiteli Tomáši Friedelovi, bez kterého by nebylo možné se této jedinečné události zúčastnit.
