Bronzová expedice 1A

Bronzová expedice 1A

Dne 26.6.2025 se nás, deset holek, vypravilo do Jizerských hor. Z autobusu jsme vystoupily v Jablonci nad Nisou. To přišla první výzva… Zorientovat se ve městě. 

Po pár pokusech jsme našly směr a celou dobu se ho držely. Po několika kilometrech a kopcích jsme se vděčně dostaly do lesa. Příroda a počasí nám celou dobu přály a mi se mohly kochat nádherami naší země. Vystoupaly jsme ještě několik kopců, obzvlášť ten poslední byl výživný, a u rozhledny, po setkání s našimi profesorkami, si daly zasloužený oběd. Kochaly jsme se přenádhernými výhledy a povídaly si o všem možném. Když jsme dojedly, vydaly jsme se dál. Další zastávka byla v plánu u studánky. Na místo srazu jsme se dostaly o chvilku později, než bylo v plánu, ale stejně jsme měly bravurní čas. Překonaly jsme několik pokácených stromů a s nadšením si daly další pauzu. To už jsme doufaly, že máme nejstrmější část za sebou. Ale bohužel ne. Kopci na rozhlednu se další vyvýšeniny nemohly rovnat, ale stejně jsme se po cestě pořádně zapotily. Už jsme se těšily na Bedřichov, až složíme těžké krosny a půjdeme se vykoupat. A tak jsme pokračovaly. Překonaly jsme několik převýšení a dostaly se na finální rovinku. Nebo spíš sjezdovka dolů. Bez sněhu samozřejmě. Cíl jsme už měly na dosah ruky. A tak jsme došly do Bedřichova. Zabydlely jsme se na kousku zahrady u známého jedné naší parťačky, rozbalily stany a udělaly si výlet k vodě. Sice ještě nebylo vysloveně vedro, ale koupat se dalo. Chvilku jsme bloudily po městě, a nakonec jsme skončily u vodní nádrže. Některé se šly vykoupat, jiné si pouze namočily nohy. Nebylo to sice slibované koupaliště, ale na ověžení to stačilo. Poté jsme se vydaly ještě dál. Teorie směřovaly k mínění, že by tam koupaliště opravdu mohlo být. Po pár krocích se nám naše domněnky vyplnily. Položily jsme se do trávy a daly si chvilku relaxování. Po chvíli jsme se všechny zvedly a vydaly se zpátky do našeho tábořiště. S úsměvem. Tam jsme si každá uvařila čínskou polévku a najedly se. Na večer jsme poslouchaly povídání o horské službě od známého naší kamarádky, který nás nechával přespat na své zahradě. Pověděl nám pár historek, které zažil. Diskutovali jsme. Nakonec jsme dostaly knížečku, na které podílel jako spoluautor, tak to nám udělalo radost. Celé to bylo velice zajímavé a obohacující. Další ráno jsme přes neochotu všechny vstaly. Daly jsme si snídani a s pár minutovým zpožděním vyrazily vstříc dalšímu dobrodružství. Cesta už nebyla tak kostrbatá jako tam a uklidňovaly jsme se myšlenkou, že nám do cíle zbývá jenom kousek. Nakonec jsme, po pár pauzách, došly na autobusové nádraží v Liberci. Zhotovily jsme naši poslední fotografii a vydaly se vesele domů. Expedice se nám velmi vyvedla. Všechno proběhlo ve veselém duchu. Nic vysloveně vážného se nestalo. Myslím si, že jsme si to všechny moc užily.

Linda Ertnerová 1.A 

„Sice bylo horko a měly jsme těžké krosny, ale expedici jsem si velmi užila. Spolupráce fungovala velmi dobře a všechno jsme zvládly.“ Anička aneb lékárnička

„Na to, jaké bylo teplo a jak těžké jsme měly batohy, jsme vše zvládly výborně. Stihly jsme se i vykoupat, což bylo velice osvěžující.“ Emča aneb úsměv na tváři

„Já osobně jsem na nás hrdá, protože jsme šly vlastně „jenom“ holky. Celou dobu jsme šly dobrým tempem, zvládly jsme všechny kopce, terén a překážky. Večeře a snídaně se nám povedly. Povídání o horách bylo moc super, a to jak jsme dostaly tu knížečku tak taky. Každý měl svou roli, kterou zvládl splnit. Celé to proběhlo v klidu a bez hádek.“ Kája aneb záchrana celé expedice

„Tato expedice byla pro mě velmi přínosná. S ohledem na náročnost trasy a podmínky, si myslím, že jsme odvedly moc dobrou práci. Pořádně jsme si na vlastní kůži vyzkoušely, jaké to je otestovat naši odolnost a zjistit, čeho všeho jsme vlastně schopné. Jsem názoru, že tato výprava byla pro nás přínosná i jako pro skupinu. Jak jistě všichni ví, cesty, jako tato, jsou pro stmelování kolektivu jako stvořené. Podařilo se nám i hezky vyplnit cíl cesty, což bylo dozvědět se něco o horské službě, jak funguje a tak… Na konci expedice jsme již všechny byly příjemně vyčerpané a rády, že už to máme za sebou. Každopádně to byl moc hezký zážitek.“ Vali aneb sluníčko naší party

 

Aktuální informace

09.04.2026

se konají v úterý 28/4 od 17:30 hod v kmenových učebnách. Od 18:00 hod pokračují individuální konzultace s vyučujícími dle rozpisu.

16.02.2026

Více informací u ředitelky: peckova@gym-nymburk.cz

03.11.2025

Zveřejňujeme výroční zprávu za školní rok 2024-2025. 

02.09.2025

pondělí - velká přestávka
pátek - velká přestávka

Vyřizuje paní Matoušová (kancelář za sborovnou).

Významní absolventi

prof. RNDr. Josef Koštíř

Absolvoval v roce 1925.

Profesor Koštíř se narodil 25. 3. 1907 v Hroněticích u Nymburka. Po válce působil jako asistent a pak jako docent na Ústavu organické chemie Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. 

Svět v roce založení školy

Rusifikace Finska

17. prosince 1903

Bývalý ruský ministr financí Sergej J. Vitte uveřejnil v kodaňských novinách článek proti rusifikaci Finska.

Nejčtenější

08.04.2026

V rámci trvalé snahy našeho gymnázia obohacovat teorii praxí dorazil na besedu se studenstvem seminářů práva a politologie středočeský poslanec Vít Rakušan. Setkání se studenty nebylo jen klasickou přednáškou; většinu času zabrala diskuse o tématech, která hýbou současnou Evropou, Českou republikou ale i o tom, co obnáší život ve vysoké politice.

celý článek
07.04.2026

Tichá, nenápadná, houževnatá a zodpovědná dívka, to je Kateřina Haščáková z 2A, vítězka krajského kola dějepisné olympiády. Jako první z naší školy se jí povedlo postoupit do celostátního kola!

celý článek
04.04.2026

Z výjezdu do Berouna na KK Geologické olympiády 2026 jsme přivezli alespoň diplom úspěšného řešitele krajského kola. Medaile se našim nejlepším geologům vyhýbají. Úspěšným řešitelem se stal Filip Kubálek ze 6XB, jehož bodový zisk se ztrátou 1,5 bodu na bronzovou příčku, vystačil na 4. místo mezi soutěžícími ve středoškolské kategorii B v celém Středočeském kraji. Druhou účastnicí z nymburského gymnázia byla primánka Veronika Breu (1PB), benjamínek v kategorii A, kde proti ní stáli především nejlepší kvartáni z různých gymnázií v kraji. Přes zřejmé věkové znevýhodnění uhájila 10. místo z 12 účastníků, což není při první účasti v soutěži, kdy člověk ani dopředu přesně neví, co ho čeká, žádná ostuda.

celý článek