Berlín 2011
Časně zrána jsme vyrazili na cestu s jasným cílem – Německo. Po pár hodinách jsme přejeli hranice a měli jsme možnost si vychutnávat čistotu jak německých lesů a silnic, tak německých ovcí a mnoha dalších hospodářských zvířat. Uvíznutí v koloně na dálnici nám však značně znepříjemnilo jízdu. Naději nám dal hrdinský pokus pana řidiče objet daný úsek dálnice a koloně se tak vyhnout, ten ale skončil nezdarem, návratem zpět na dálnici a zařazením se do kolony.
Po nějaké době nadešel zbožný pohled na obrovský „skleník“. Po vstupu do Tropical Islands nás atakovalo horko a vlhko, které věrně simulovalo podmínky panující v tropech. Dojem tropů byl však ještě umocněn všudypřítomným „pralesem“, písečnou pláží a bazénem, jehož teplota přesahovala 30 °C. V tomto komplexu se však nachází i moderní systém saun, posilovna, stany, v nichž se dá ubytovat, mnoho restaurací a v neposlední řadě také vířivky. A právě vířivky se ukázaly jako ideální místo, kde strávit šest hodin plných relaxace.
Po návratu do reality nás nemile překvapilo počasí, a to proto, že hustě pršelo a silně foukal vítr, což kazilo naše představy o slunečných dnech strávených v Berlíně. Naštěstí během cesty do našeho berlínského hotelu pršet přestalo a začaly se objevovat první náznaky hezkého počasí.
Po ubytování na hotelu, v němž nás velice mile překvapilo zařízení pokojů a především velikost koupelny a přítomnost vany, jsme se vydali na rychlou noční procházku po Berlíně. První zastávkou, která byla zároveň i orientačním bodem, byl zástup medvědů (medvěd je totiž symbolem Berlína), přičemž každý medvěd zastupuje jednu zemi. Toho večera jsme si ještě dali rychlý rozchod, abychom se dle libosti navečeřeli.
Druhého dne jsme po snídani vyrazili na olympijský stadion, který připomíná Koloseum a jehož součástí je fotbalové hřiště a atletický stadion. Také jsme si mohli prohlédnout dobové fotografie olympijských velikánů.
Poté jsme se vydali na Alexanderplatz a vyjeli na vrchol televizní věže, ze které byl Berlín díky skvělému počasí opravdu vidět jako na dlani. Zajímavostí bylo, že ve východním Berlíně je možno hned vedle televizní věže pozorovat dům ve tvaru hákového kříže, který zde byl vystavěn ještě v dobách rozděleného Berlína. Dále jsme se vypravili na Postupimské náměstí a do budovy hlavního nádraží, která má několik pater a je tak jedním z největších nádraží v Evropě.
Berlín však ožívá hlavně večer. Zaplní se všechny restaurace a lepší podniky, lidé si vychutnávají teplé letní večery a užívají si posezení s přáteli. Během večera však Berlín ukazuje i svoji stinnou stránku, což se nám podařilo zažít na vlastní kůži, když se jeden nejmenovaný Albánec vehementně snažil prodat kamarádovi marihuanu. Ten však díky pevné vůli rázně odmítl.
Posledního dne jsme se vydali podívat se na Reichstag, což je historická budova, ve které se v současné době nachází sídlo Spolkového sněmu. Bohužel, podmínky, za kterých se dá Reichstag navštívit, se v průběhu posledních dnů poněkud změnily a my jsme se dovnitř nedostali. Nezbylo nám, než jeho majestátnost obdivovat pouze z venku. Poté jsme pokračovali k Braniborské bráně, která původně sloužila jako celní brána v opevnění Berlína. Nyní se nachází mezi jeho dvěma hlavními třídami.
Další zastávkou byl památník holocaustu, který v člověku evokuje pocit ztracení se a osamění. Součástí památníku je i muzeum, které obsahuje fotografie dokumentující holocaust, dopisy obětí holocaustu i informace o osudech známých židovských rodin.
Dalším cílem naší cesty byl Checkpoint Charlie, což byl nejznámější „přechod“ mezí západním a východním Berlínem. Poslední zastávkou byl Museumsinsel.
Celkově se dá naše výprava hodnotit velice kladně, na čemž se podílelo nejen počasí, ale také průvodce, který nás po celou cestu neúnavně zasypával informacemi. Pokud by někdo tvrdil, že Berlín je jen „placka“, která nemá co nabídnout, musím říct, že to není pravda, neboť hlavně západní Berlín se může směle srovnávat i s městem, jako je Londýn. Bohužel totéž se nedá říct o východním Berlíně, v němž je pořád patrný určitý rozdíl oproti „západu“.
