Zprávy z Francie a co nového u francouzštinářů
Mohlo by se zdát, že jedinou letošní aktivitou francouzštinářů bylo zprovoznění knihovny, ale není to mu tak. Skupina studentů ze 7MA se podílí na mezinárodním dějepisném projektu "Velká válka" s Lycée Charles de Gaulle v Dijonu. Během letošního roku vytváří prezentace osvětlující některé události první světové války z českého pohledu. Ty pak budou doplňovat práce francouzských, anglických a belgických studentů. A jako v předchozích letech máme i své studenty na ročním pobytu ve Francii. Sára Vandasová a Jakub Michal ze 6XA se podělili o své dosavadní zkušenosti a zážitky ze studia v burgundském Louhans, místy v jejich osobitém slohu odrážejícím některé organizační problémy a kulturní odlišnosti, které ale nakonec vždy tvoří část nabytých zkušeností v cizím prostředí. Kromě zmíněných aktivit se připravují tradiční zkoušky DELF a spousta dalších akcí, takže studenti FRJ se letos rozhodně nudit nebudou.
Cher Nymburk,
i letos se našli další dva odvážlivci, kteří sesmolili motivační dopis, prošli přijímacím pohovorem a dostali se do programu „Rok v Burgundsku“. Jediný rozdíl od předešlých let byl ten, že my jsme se místo do Dijonu měli vypravit do města Louhans, které mělo být (dle slov paní koordinátorky ze Středočeského kraje) skoro stejně velké jako Dijon, jen kus od něj. Po rychlém googlování jsme zjistili, že zmíněné město má okolo šest a půl tisíc obyvatel a od Dijonu je 120 kilometrů. Taky jsme se dozvěděli, že místní lyceum bude naší novou partnerskou školou.
No, a týden před plánovaným odjezdem jsme se konečně dozvěděli takové ty nepodstatné detaily, jako třeba kdo je naší hostitelskou rodinou, do jaké půjdeme třídy a tak podobně…
Po příjezdu nám ale málem vypadly oči z důlků – Louhans vlastně nevypadá jako taková vesnice! Krásné staré centrum… je to totiž „město 157 oblouků“…, spousta malých pekáren, kavárniček, McDonald… Což ale není nic ve srovnání s tím, že jsme opravdu na francouzském venkově, protože když jedete okolo místního sídliště, tak není neobvyklé vidět před panelákem pást se koně, a krávy jsou tu prostě všude (podíváte-li se o jakékoliv hodině z okna, venku se vždycky někde bude pást alespoň jedna kráva)!
Češi jsme tu nakonec tři, jiní cizinci tu tento školní rok nejsou. Přes týden jsme na internátu a víkend trávíme v již zmiňovaných hostitelských rodinách, ve kterých se po týdnu ve školní jídelně konečně zase pořádně najíme. (Pamatujete si vaši jídelnu na základní škole? Tak tady je jídlo ještě o něco horší! Naštěstí, jak je ve Francii zvykem, ke každému jídlu je i bageta a sýr, takže hladem přeci jen neumřeme.) Školu jazykově zvládáme bez problémů, rozumíme v podstatě všemu. Jsme ve třídě 1erS, cože je ekvivalent naší sexty/septimy, zaměřen na biologii, chemii a fyziku. Všichni jsou tu vůči nám velmi vstřícní a ochotní. I tak je to tu pro nás ale trochu šok – naprosto všichni Francouzi dávají během všech hodin pozor, něco jako nedonesení domácího úkolu tady neexistuje, vytáhnout mobil taky ne. Když jsme tohle říkali našim francouzským spolužákům, nedokázali pochopit, proč jsme tedy jeli na rok sem k nim. Ale nám se tady, v oblasti kuřat, Veselé krávy, všude přítomných bisous a vína zatím moc líbí!
P.S.: Otázky jako „A co tedy děláte za druhý cizí jazyk, když ne němčinu ani španělštinu?“, „Jak daleko to máte z Československa?“, „Praha… to je ve Španělsku, ne?“, „A je tam u vás vůbec stejné časové pásmo?“ a „Znáš tohle (ptali se už i na věci jako kuře, jahoda, sršeň a další)?“ jsou tu každodenní rutinou.
Jakub Michal a Sára Vandasová (6XA)