Sněží, sněží na špičky lyží
Když i Nymburk pokryl bílý poprašek, třída 8OA s hrstkou jedinců ze 3A vyrazila na svůj poslední lyžařský kurz. Rokytnice nás přivítala velkou sněhovou nadílkou - doslova nás po výstupu z autobusu zasypala. Celý týden se nesl ve znamení skvělých lyžařských podmínek. Mrzlo, až nám tváře červenaly a zadnice jsme necítili. Větvičky smrčků se ohýbaly pod tíhou sněhu, div nepraskaly. Někdy s námi na Lysou horu vystoupalo i sluníčko a odkrylo nám nádherný výhled na moře z mračen pohlcující ostatní vrcholy i údolí široko daleko. Když jsme se dokochali horskou krajinou, mohli jsme se vrhnout střemhlav po sjezdovce pokryté měkkým prašanem. Vlasy nám při sjezdu čechral a protkal vločkami ledový vítr.
Kurz jsme odstartovali zostra. Pod vedením paní Poprové jsme začali nacvičovat na náš maturitní ples. Ten se koná 7. 3. v Kokosu a nikdo byste tam neměl chybět!
Za zmínku určitě stojí celodenní výlet. Skupina běžkařů a skupina skialpinistů měla jiný cíl, avšak jsme se stejně střetli na výjimečném bodě našich cest. Pro běžkaře nastaly krušné chvíle již pár metrů od výstupu z lanovky. Neupravená trasa, která bohužel i pro ty nejzdatnější z nás vedla z kopce dolů, se stala zdárně nejkritičtějším bodem naší cesty. To jsme ale ještě nevěděli, co nás čeká za dalších pár desítek metrů. Naše problémy se ukázaly býti malichernými při pohledu na čtyřicet rozdurděných chlapců z jihlavské střední průmyslové školy bojujících s náročným terénem. Postupně tedy naše běžkařská a záhy i skialpinistická skupina začala předjíždět nekonečnou šňůru padajících, klouzajících a hlavně sprostě nadávajících Jihlaváků. To nejhorší přišlo ale se zjištěním, že Jihlaváci mají stejný cíl jako naše běžkařské družstvo - Voseckou boudu. Hravě jsme je však strčili do kapsy a ve chvíli, kdy naši přátelé z Českomoravské vrchoviny dorazili na Voseckou boudu, naše skupina z Polabské nížiny si už vychutnávala výtečné borůvkové knedlíky. Skialpinisté mezitím dobyli Labskou boudu. Po náročném dni plném krásných panoramat a úsměvných zážitků jsme se všichni opět setkali u pingpongového stolu.
Díky striktním návykům ze školní jídelny jsme byli na konci týdne pochváleni za vzorné dodržování zákazů mobilních telefonů a dalších pravidel. Navíc jsme byli označeni za výjimečné strávníky, což byla oproti jídelně příjemná změna. Ještě aby ne, všichni vždy pořádně vyhladověli, zvlášť v takovém mrazivém počasí po velkých sportovních výkonech, které jsme po celý týden podávali.
Večery jsme si krátili náruživým hraním ping pongu, deskových her a mlsáním druhé večeře. Nechyběla ani závěrečná hra tzv. obíhané, kdy se pálek chopili i pan Eliška a instruktorka Anička. Velkým momentem pro oktavány byla drtivá porážka třeťáků v souboji tříd při obíhané. HA! Za doprovodu přivezených hudebních nástrojů jsme poslední den a celý lyžařský kurz zakončili společným hraním a zpíváním…
Děkujeme kuchařům, Aničce, paní Poprové a panu Eliškovi za nezapomenutelné zážitky na našem posledním lyžáku.
8OA