Střední Čechy v Paměti národa
Na nymburském Náměstí Přemyslovců je od konce října k zhlédntí putovní výstava Střední Čechy v Paměti národa. Na dvanácti panelech jsou představeny silné životní příběhy rodilých Středočechů nebo lidí, kteří jsou s naším krajem úzce spojeni. A protože studenti v Klubu moderní historie se novodobým dějinám věnují intenzivně, nemohli návštěvu vynechat. Seznámit se s příběhy pamětníků vyrazili ve čtvrtek 3. listopadu a zcela neplánovaně je čekalo jedno zajímavé setkání...
Studenti vyrazili seznámit se s životními příběhy lidí, do jejichž životů zasáhla válka či represe totalitních režimů. Lidí, kteří se nebáli postavit a vzdorovat. Mezi příběhy narazili i na vyprávění nymburského rodáka Otakara Randáka. Ale každý jednotlivý představený příběh je velmi silný a bohužel ke každému osudu můžeme dnes vidět paralelu, kdy pár stovek kilometrů od našich hranic opět zuří válka, obyčejní lidé žijí v krytech, děti nemohou do školy, některé jsou unášeny a posílány na převýchovu, do Evropy proudí uprchlíci...
Studenti byli v plném studiu jednotlivých životních osudů, když se mezi nimi objevil sám autor výstavy, publicista a dokumentarista Jan Blažek. Mohli tak využít informací z první ruky.
"Nejvíce mě oslovil příběh paní Taťány Bubníkové. Hlavně to, že se angažovala jako dítě, bylo jí teprve jedenáct let a už tajně podsouvala jídlo vězňům, co putovali do transportů a předávala zprávy a dopisy rodinám. Měli jsme i štěstí, že jsme úplně náhodou potkali pana Jana Blažka, který to vše sestavil dohromady a který nám mohl dát rady do rozhovorů s pamětníky. Určitě si budu do budoucna pamatovat třeba to, že je lepší si domluvit dva termíny na rozhovory a také to, že je důležité, že člověk, který by měl vyprávět, je pamětník, a ne vy..."
"Návštěva mě velice zaujala. Na náměstí jsme si pročítali dvanáct bannerů od Paměti národa. Každá jedna strana banneru byl jeden, někdy dva příběhy pamětníků, ve formě krátkého životopisu. Tyto příběhy byly spojené s dvacátým stoletím. Netýkaly se jenom Čechů, ale i lidí ze zahraničí. Mě osobně nejvíce zaujal příběh Velšana Cyrila Evanse a jeho otce. Ke každému příběhu jsme si připravovali otázky, které bychom položili, kdybychom se s daným člověkem setkali. A s naším štěstím jsme nakonec nějaké otázky mohli položit, potkali jsme totiž autora těchto bannerů, Jana Blažka. Ten nám představil nejen výstavu, ale poradil nám ohledně natáčení pamětníků, přípravy rozhovorů, pokládání otázek atd."
"Hodně mě zaujal příběh Václava Zelenky, který až po válce zjistil, že je lidické dítě a přestěhoval se do Lidic, kde se stal později starostou. Nejvíce se mě dotkl příběh Nymburáka Otakara Randáka, který bojoval proti nacismu i komunismu a po sametové revoluci v Nymburce spolu s přáteli úspěšně obnovili skauta."
"Při návštěvě výstavy mě oslovilo hned několik příběhů. Jedním z nich je příběh pana Emila Přadného, který v roce 1945 přežil bombardování Mladé Boleslavi. Později se sám stal stíhacím pilotem.... Během studia příběhů jsme se náhodou potkali s panem Janem Blažkem, autorem výstavy, a tak jsme měli možnost poptat se na otázky, jak na rozhovory. A dozvěděli jsme se také zajímavosti o práci samotného pana Blažka."
"Asi nejvíce mě zaujal příběh Václava Zelenky: Jako malý zažil vypálení Lidic, později byl poslán na převýchovu do Německa. Když byl adoptován, bylo mu řečeno, že je sirotek, i když to nebyla pravda. Po válce se shledal s maminkou, která přežila koncentrační tábor. Vrátil se a žil v nových Lidicích, kde dělal dokonce starostu."
Jsme vděční Městu Nymburk za instalaci putovní výstavy u nás ve městě a panu Janu Blažkovi za čas, který nám neplánovaně věnoval.
Výstava bude na náměstí přístupná až do 21. listopadu, všem vřele doporučujeme. A pokud vás příběhy zaujmou, natočené vzpomínky pamětníků můžete zhlédnout na stránkách Paměti národa.