Paměť místa a místo paměti

Paměť místa a místo paměti

I místa mají paměť a mohou vyprávět... Ve čtvrtek 31. října se o tom přesvědčila skupina zájemců z řad členů Klubu moderní historie a maturitního a předmaturitního dějepisného semináře. Vyjeli totiž do Památníku holokaustu Romů a Sintů v Letech u Písku.

Nový památník byl otevřený teprve na jaře tohoto roku na místě bývalého koncentračního tábora Romů a Sintů, na místě, kde byl v 70. letech vystavěn velkokapacitní vepřín. Památník tvoří dvě expozice, vnitřní, kde se návštěvníci seznámí s historií holokaustu Romů a Sintů, s historií místa a poznají konkrétní příběhy lidí vězněných v Letech. Venkovní expozice pak propojuje minulost a současnost.

Návštěva místa přinesla účastníkům exkurze řadu nových informací... 

"Překvapilo mě, jak zásadně se lišilo určování toho, kdo je Rom od toho, kdo je Žid. V Norimberských zákonech bylo jasně dáno, kdo je Židem, kdo míšencem prvního a kdo druhého stupně v závislosti na tom, kolik členů rodiny se hlásilo k židovství. Osudy Romů za 2. světové války narozdíl od toho závisely hlavně na četnících dané obce. Někdo tak mohl např. praktikovat kočovný způsob života, ale vůbec to Rom být nemusel. Dokonce by i stačilo, kdyby to byl jen brusič, tím že toto povolání bylo připisováno Romům. Za Roma tudíž mohl být prohlášen i někdo zcela nepravdivě a mohl tak být poslán do těchto táborů. Na druhou stranu třeba zase Sintové, kteří měli světleší pleť, byli často prohlášeni za „necikány“, přestože tomu tak nebylo. Tohle zjištění mi přišlo dost absurdní, zvlášť s ohledem na to, že nacisté měli z mého pohledu všechno přesně stanovené a vymezené…"

"Dozvěděla jsem se, že se z tábora povedlo některým vězňům uprchnout a že v Letech bylo i několik vězňů, kteří se narodili v Nymburce. Překvapilo mě, že v šedesátých letech byl natočen krátký film o jedné z přeživších romského holocaustu, Nezapomeňte na tohle děvčátko."

"Mně osobně se celé pojetí líbilo, i přesto že nemám ráda moderní stavby, tak tato byla podle mne postavena velmi vkusně. Líbil se mi ten jakoby kruh s paprsky a ostatní sochy. Za mě super."

Za mě byl celý program skvěle připravený. Ocenila jsem interaktivní audio-vizuální expozici, kde byly výpovědi přeživších, kteří táborem prošli.. a upřímně z toho někdy až mrazilo. Třeba když jsem z nahrávky vyslechla, že jeden z dospělých vězňů měl při odjezdu z tábora jen 32 kg. Ale je to možná způsob, jak změnit alespoň část smýšlení některých lidí i v dnešní době… Také se mi líbilo, že výstava byla doplněná o hmotné dochované předměty, třeba nádobí, šperky, části oděvů a obuvi, co vlastnili lidé před posláním do tábora a časovou osu, která vysvětlovala průběh událostí. Byla jsem ráda, že jsme měli možnost si prohlédnout i všechny venkovní prostory s odborným výkladem paní průvodkyně – kruh úcty s kovovými paprsky se jmény vězňů, otřesný kůl mučení, pozůstatky vepřína, které poukazují na přehlížení tábora v 70.-80. letech v době komunismu, modely budov, jak to v táboře vypadalo... Myslím, že tohle všechno nám hodně pomohlo si více představit jeho podobu a fungování a celkově to podpořilo ty „živé pocity“ – teda alespoň u mě.

"Myslím, že se památník opravdu povedl. Líbí se mi, že je výstava složená z videí, fotek i různých předmětů. Zároveň tak akorát interaktivně předává informace o táboře v Letech a jeho vězních od dob před druhou světovou válkou po současnost. Mám radost i z venkovní části památníku, myslím, že tak akorát vyvažuje pietní a informativní funkci. Líbí se mi i nápad s kruhem se jmény obětí a socha Katarze jako místo pro vzkazy od návštěvníků.

"Památník se mi líbil. Určitě oceňuji videa, která se tam dala pouštět, časovou osu a pietní kruh se jmény. A příjemnou paní průvodkyni, která nám všechno hodně srozumitelně vysvětlila a odpověděla na všechny naše dotazy."

"Jsem rád, že jsem měl možnost se zúčastnit. Děkuji."

 

 

Aktuální informace

09.12.2024

Zájemce o studium a jejich rodiče zveme na prohlídku školy ve čtvrtek 9/1 od 14.00 do 16.00 hodin. Součástí programu jsou informační schůzky s vedením školy v 14:15, 14:45, 15:15 hod.

26.10.2024

Rada školy dne 25. 10. schválila výroční zprávu o činnosti školy za rok 2023 - 2024.

Významní absolventi

ing. arch. Alena Mocová, Ph.D.

Ing. arch. Alena Mocová, Ph.D. (*1980), autorizovaná architektka a urbanistka, proslavená vítězným projektem na monumentální baziliku v africkém Gabonu, maturovala na naší škole v roce 1999.

Anketa

 
Motto školního roku 2024-25
1. Charlie Chaplin 41 %
2. John Lennon 18 %
3. Eleanor Roosevelt 13 %
4. Stephen Covey 8 %
5. Herman Melville 20 %
Celkový počet hlasů: 212
Archiv anket

Svět v roce založení školy

Řízení vzducholodi

12. listopad 1903

Francouz Henri Juillot podal nový důkaz o řiditelnosti vzducholodi:

Nejčtenější

22.11.2024

S radostí vám oznamujeme vznik Spolku absolventů Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce. Skupina bývalých studentů školy se po mnoha nápadech, diskuzích a setkání rozhodla oficiálně založit absolventský spolek. Spolek si klade za cíl propojit všechny, kdo jsou součástí historie naší školy - absolventy, bývalé i současné pedagogy, a také přátele gymnázia. Spolek absolventů Gymnázia Bohumila Hrabala v Nymburce bude sloužit jako prostor, kde se bývalí studenti mohou znovu setkávat, společně zavzpomínat na školní léta, udržovat kontakt se školou a zároveň podpořit současné studenty gymnázia. Je to příležitost stát se součástí něčeho nového, inspirativního a pokračovat v budování vazeb, které přetrvají generace.

celý článek
26.11.2024

V pondělí jsme před šestou hodinou ráno vyrazili na téměř pěti hodinovou cestu od budovy školy směr Berlín. Ještě před polednem jsme si již prohlíželi East Side Gallery a její dnes už legendární graffiti. Odtamtud jsme spěchali na rezervovanou prohlídku budovy Říšského sněmu s vyhlídkou na celý Berlín. 

celý článek
22.11.2024

Kdo z vás si pamatuje klasické třídní knihy, zůstane zcela jistě dojat, potěšen i pobaven příběhem té, kterou měla třída oktáva A ve školním roce 1946-47. Psal se rok 1947 a 30. května, tedy téměř na konci školního roku, mizí třídní kniha. Jaké pozdvižení a nepříjemnosti nejen pro žáky (ale zejména pro třídního profesa Bohuslava Sýkoru na tehdy Státním reálném gymnáziu v Nymburce) nastaly, si dnes jen můžeme s notnou dávkou škodolibosti a pobavení představovat. 

 

celý článek
 
Charlie Chaplin - Zajímám se o svoji budoucnost, protože v ní hodlám strávit zbytek života.