Mgr. Josef Daniel Beneš

Mgr. Josef Daniel Beneš

Mgr. Josef Daniel Beneš (*31. 7. 1941), evangelický duchovní a literát, který v roce 1969 odešel do exilu do Ženevy, organizátor táborových pobytů mládeže i zájezdů a seminářů o českých dějinách a kultuře pro Švýcary, absolvoval na nymburském gymnáziu v roce 1958.

Josef D. Beneš se narodil v Praze, do svých sedmnácti let žil v Nymburce, kde byl jeho otec Josef Beneš v letech 1940-1971 evangelickým farářem (a v letech 1953-1971 zároveň i seniorem Poděbradského seniorátu ČCE). Přestože pocházel z věřící a dokonce farářské rodiny, mohl v obtížném období 50. let 20. století studovat a odmaturovat na Jedenáctileté střední škole v Nymburce (to byl tehdejší oficiální název pro nynější Hrabalovo gymnázium). Josef D. Beneš následně pokračoval (přes výhrady ředitele jedenáctiletky) na tehdy samostatné Komenského evangelické bohoslovecké fakultě v Praze (1958-1964). Po povinné dvouleté vojenské službě v Pardubicích a osmi měsících v uranových dolech v Příbrami byl konečně ordinován vikářem farního sboru Českobratrské církve evangelické (ČCE) v Podbořanech. Tam působil v období 1966-1967 a pak i od 1. 9. 1969 do 13. 10. 1969. Mezitím v letech politického uvolnění 1967-1969 z Československa odjel na teologická studia do Curychu ve Švýcarsku. Tam prožil i osudný 21. srpen 1968 a invazi vojsk pěti států Varšavské smlouvy do ČSSR.

Nastupující normalizace a pokračující "dočasný pobyt" sovětských vojsk v ČSSR byly podmínky, které J. Beneše dovedly k rozhodnutí 13. 10. 1969 opustit vlast a uchýlit se do exilu ve frankofonní části Švýcarska. Přes rumunský Bukurešť a mezipřistání v Maďarsku, a nikoliv bez komplikací, se letecky nakonec šťastně dostal do Ženevy za svou snoubenkou. V zemi helvetského kříže zůstal až do roku 2006.

V Ženevě nejprve pracoval porůznu jako pomocný dělník (zásobování, lékárna, nemocnice), pak se stal farářem Reformované církve v Ženevě. Přitom sedmnáct let (1977–1994) vedl středisko mládeže La Rencontre (Setkání) v Arzier ve švýcarské Juře. Ve středisku organizoval četné tábory, po roce 1989 i smíšené, tj. dohromady pro českou a švýcarskou mládež. Pro Ženevany pořádal řadu zájezdů spojených se semináři o českých dějinách a naší kultuře. V letech 1985-1986 odjel na studijní pobyt v Presbyterní církvi v Západní Virginii (USA).

Od konce 90. let ovšem působil pravidelně také jako hostující kazatel na různých místech v České republice, kde mj. organizoval debaty ve školách na literární a náboženská témata. Před odchodem do penze po návratu do Česka pracoval ještě Josef D. Beneš v období 2006-2011 jako jeden ze dvou farářů sboru ČCE v Praze 1 - Staré Město (u Salvátora).

V roce 2010 bylo Josefu Benešovi uděleno městské vyznamenání Nymburský lev III. třídy (bronzový lev).

Své první texty napsal J. D. Beneš ve francouzštině. Byla to sbírka pohádek Braises d'espérance (Žhavé uhlíky naděje, 1989), které předčítal ve švýcarském rozhlase. Sám je přeložil do své mateřštiny a vyšly pod názvem Vánoční povídky (1993). Následovaly romány Dospívání (1993), Útěky (1993) a Návraty (1998), sbírka povídek a novel Kdo jsi, člověče? (2002). Autobiograficky laděné reflexe a esejistické črty s tematikou exilu, rodného kraje, domova a víry nesou název Až za mnou přijdeš (2003). Ve stejném roce sepsal rovněž Vzpomínky na Nymburk a jiná místa (2003).

Vzpomínky Josefa Daniela Beneše na prožité životní osudy zejména za doby komunismu obsahuje web projektu Příběhy našich sousedů. J. D. Beneš se tak zařadil do databáze pamětníků projektu Paměť národa, který vytváří a spravuje obecně prospěšná společnost Post Bellum.

Zdroje:

Evangnet: nezávislý evangelický portál [online]. [cit. 2022-09-24]. Dostupné z: https://www.evangnet.cz/

Josef Daniel Beneš. Paměť národa [online]. © 2008-2022 Paměť národa [cit. 2022-09-24]. Dostupné z: https://www.pametnaroda.cz/cs/benes-josef-daniel-1941

Josef Daniel Beneš: životopis. Databázeknih.cz [online]. © 2008 - 2022 Databazeknih.cz [cit. 2022-09-24]. Dostupné z: https://www.databazeknih.cz/zivotopis/josef-daniel-benes-61402

POST BELLUM, O. P. S. Josef Daniel Beneš: Evangelický farář, emigroval v roce 1970 přes Rumunsko do Švýcarska. Příběhy našich sousedů ve světě [online]. 2007 [cit. 2022-09-24]. Dostupné z: https://www.pribehynasichsousedu.cz/pribehy-nasich-sousedu-ve-svete/pribehy-nasich-sousedu-ve-svete-pribehy-nasich-sousedu-ve-svete/benes-josef-daniel/#media

Aktuální informace

16.02.2026

Více informací u ředitelky: peckova@gym-nymburk.cz

03.11.2025

Zveřejňujeme výroční zprávu za školní rok 2024-2025. 

02.09.2025

pondělí - velká přestávka
pátek - velká přestávka

Vyřizuje paní Matoušová (kancelář za sborovnou).

Významní absolventi

Absolvoval v roce 1950.

Půl století působil na nejvyšší úrovni střídavě jako hráč a trenér basketbalu a jako expert při OSN.

Svět v roce založení školy

Dohoda mezi Kubou a USA

16. únor 1903

Byla uzavřena dohoda mezi Kubou a USA, podle níž USA směly udržovat na Kubě vojenské základny. 

Nejčtenější

08.04.2026

V rámci trvalé snahy našeho gymnázia obohacovat teorii praxí dorazil na besedu se studenstvem seminářů práva a politologie středočeský poslanec Vít Rakušan. Setkání se studenty nebylo jen klasickou přednáškou; většinu času zabrala diskuse o tématech, která hýbou současnou Evropou, Českou republikou ale i o tom, co obnáší život ve vysoké politice.

celý článek
14.04.2026

Děvčata po sedmi letech vybojovala vítězství a postup do krajského kola. Kluci tentokrát na kraj nedosáhli.

celý článek
18.04.2026

V sobotu  11.4. se třídy 3TA, 3TB a dva studenti sekundy vydali na dobrodružnou cestu do Anglie. Za milého doprovodu p. Králové, Hubáčkové, p. Otradovského a paní průvodkyně Dáši jsme společně překonali Lamanšský průliv. Na trajektu jsme si za nepříznivých větrných podmínek užili východ slunce s křídovými útesy. Okolo deváté hodiny ranní nás přivítala slunečná Cambridge. Naše uťapané nožičky uspokojily loďky, jež nás po řece Cam provezly rozkvetlým univerzitním městem. Nejvíce času jsme strávili v King´s college a její katedrále. Večer nás naše hvězdná čtveřice a skvělí řidiči dovezli k našim hostitelským rodinám, kde jsme strávili další 4 noci.

Ráno jsme se po snídani vydali na místa srazu, odkud jsme autobusem jeli do školy. Ve škole jsme měli 3 hodinovou výuku angličtiny a pak následoval výlet do města Ely. Tam jsme navštívili krásnou čajovnu, kde jsme ochutnali černý čaj s mlékem a místní sladký zákusek s krémem a džemem. Poté jsme se vydali procházkou po městě zpět k autobusu a jeli do leteckého muzea Duxford. Na místě na nás čekal milý průvodce, který nás celým areálem provedl a zodpověděl všechny naše otázky týkající se historie letadel. Po ukončení prohlídky jsme si mohli v obchůdku zakoupit suvenýry. Poté jsme se vydali zpět k našim hostitelským rodinám.

V úterý ráno  jsme po snídani opět vyrazili do školy, kde jsme měli 3h výuky a poté jsme si mohli koupit oběd v Eatery (kantýna). Ve 12:30 jsme vyrazili do Sandringhamu, kde jsme si prošli královské místnosti, podívali se do starých stájí, navštívili místní kostel a paní průvodkyně nás také provedla zámeckými zahradami. Sandringham je venkovské královské sídlo, které se nachází na východní straně Anglie. Vystavěný roku 1865. Královská rodina sem jezdí trávit Vánoce 24. prosince. Dozvěděli jsme se hodně zajímavostí, například: první král, který vlastnil zámek byl Edward VII., kořeny královské rodiny sahají do Německa a také že královna Alžběta II. vlastnila závodní koně a za svůj život chovala více než 30 psů plemena Corgi. Po dokončení prohlídky jsme si mohli zakoupit suvenýry v místním obchůdku. Navečer jsme se vrátili do Cambridge ke svým hostitelským rodinám.

Ve středu jsme výuku na škole úspěšně zakončili a všichni dostali certifikáty. Poté jsme nasedli do autobusu a vyjeli směr Hunstanton beach. Po zhruba dvouhodinové cestě jsme dorazili na místo, kde se nám naskytl nádherný pohled na Severní moře. Zde byla možnost ochutnat tradiční jídlo fish and chips. Poté jsme se vydali po pobřeží směr Hunstanton cliffs, tzv. trojbarevné útesy. Tam jsme se po krátkém rozchodu a mnoha fotkách s přílivem vrátili k autobusu a zpět do hostitelských rodin na večeři.

Poslední čtvrteční ráno nás rodiny vyprovodily dříve, rozloučili jsme se a po dvouhodinové cestě jsme dorazili do Londýna. Prohlídku jsme začali na lodi po Temži, viděli jsme mj. Shard,  Tower, London Eye, Parlament a projeli jsme pod Tower Bridge a Millenium Bridge, až do samotného centra města. Zde jsme procházeli kolem známého  Big Benu, Westminsterského opatství a nemohli jsme si nechat uniknout fotky u červených telefonních budek. K vidění byly také známé památky jako Buckinghamský palác a památník žen z druhé světové války. Kolem půl třetí jsme navštívili China Town, kde jsme měli čas na oběd a nákup posledních suvenýrů. Poté nás čekala již jen cesta k autobusu, večerní Doverské útesy, trajekt a noční přejezd domů.

Celý zájezd jsme si moc užili, odnášíme si plno znalostí, zážitků a desítky kilometrů v nohách.

Studenti tercie A+B

celý článek