Okresní kolo florbalu SŠ 2026
Děvčata po sedmi letech vybojovala vítězství a postup do krajského kola. Kluci tentokrát na kraj nedosáhli.
V úterý 14. 4. se konalo ve sportovní hale v Poděbradech okresní kolo florbalu středních škol. V jednom dnu bojovala o postup do krajského kola družstva chlapců i dívek. Musíme si přiznat, že od dob covidu se nám podařilo sestavit dívčí florbalový tým teprve podruhé, nicméně o to větší měla děvčata radost z předvedeného výkonu.
Jak viděla turnaj brankářka Kája Škaroupková (8OA): Florbalový experiment, který vyšel, aneb jak vytvořit „dream team“
Florbalový turnaj 14. dubna 2026 v Poděbradech přinesl tým sestavený metodou „kdo jde kolem“ a improvizovanou brankářku. Jeden tým kluků a jeden, méně početný, tým dívek z řad studentů našeho gymnázia se utkaly s jinými školami ve florbalovém turnaji. Jak jsme se s tím nakonec poprali?
Existují pátky, které jsou klidné. Těšíte se, že začíná víkend, a jednou nohou jste už venku ze školy. A pak existuje pátek, kdy jdete na svoji poslední hodinu, odchytne si vás pan Mokrý a oznámí vám, že v úterý jedete na florbalový turnaj. Ne že by se ptal. Spíše informoval.
Holčičí tým Gymnázia Bohumila Hrabala tak vznikl metodou „kdo má dvě nohy a udrží hokejku, jede“. Florbalisté, neflorbalisté, všichni jsme byli povoláni. Demokratický proces výběru spočíval v tom, že neexistoval. Například já osobně jsem naposledy hrála florbal ve svých 11 letech, což je již 8 let zpátky. Mé kvalifikaci odpovídá i fakt, že jsem ráno před nástupem do vlaku googlila pravidla florbalu a nešťastně jsem o rady žádala spolužáky.
Fatalisticky jsem přijala svůj osud a nastoupila do vlaku do Poděbrad s taktikou: prostě budu běhat kolem a využiju své zkušenosti z jedenácti.
Jenže jak už to tak bývá, vesmír měl potřebu tenhle příběh ještě lehce „vylepšit“. Naše brankářka onemocněla. A protože nic nestmelí kolektiv víc než drobná krize, bylo potřeba najít náhradu. A můžete sami hádat, na koho to padlo…
Tak sedím se spoluhráčkami v šatně a soukám se do brankářského vybavení, když tu náhle ejhle... chyběla helma a nákoleníky, což jsou zrovna ty části, které člověk v bráně docela ocení. Situaci jsme nakonec vyřešily vypůjčením od klučičího týmu. Část výbavy se tak stala sdílenou.
Helma sice nakonec byla, nákoleníky taky, ale pocit jistoty se nedostavil. Naštěstí byly holky skvělou emoční podporou, a tak jsme na hřiště nastupovaly s tím, že ze sebe zkusíme dostat to nejlepší, co umíme.
Náš tým: Rudzanová, Švejnohová, Šubrtová, Nosálová, Slavíková a já, fungoval překvapivě sehraně.
Hrály jsme vlastně jen proti jednomu týmu – Hotelová škola Poděbrady. Konkurence tedy nebyla široká, ale zato velmi soustředěná, protože jsme se střetly hned dvakrát. V prvním zápase jsme nastoupily s překvapivým sebevědomím a výsledek tomu odpovídal. Vyhrály jsme 7:0. Co je na tom ale nejzajímavější, soupeřky se za celý zápas ani jednou nedostaly ke střele na naši bránu. Moje brankářská premiéra tak probíhala v naprostém klidu, kdy jsem neinkasovala jediný gól. Dá se říct, že jsem ubránila bránu čistě silou přítomnosti, nebo že to za mě zkrátka celé ubránily spoluhráčky :D
Druhé kolo už nabídlo přesně to drama, které první zápas tak trochu postrádal. Uběhlo sotva dvacet vteřin a míček skončil v naší bráně. Míček v síti, já v bráně a lehké existenciální zamyšlení nad vlastními schopnostmi. Ale zatímco já jsem zpracovávala své selhání, holky zareagovaly přesně opačně, přidaly, zklidnily hru a začaly soupeřky přehrávat. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat. Otočily skóre a vyhrály jsme 2:1.
Po zápase jsme si slavnostně převzaly zlaté medaile, které jsme si bez ohledu na všechny okolnosti opravdu zasloužily. Ještě jsme zůstaly fandit klukům z našeho gymnázia, kteří mezitím sváděli své vlastní bitvy proti týmům z jiných škol, a pak jsme se vydaly zpátky domů. Na cestě zpátky už panovala vítězná nálada. A to právem. Protože ať už se na to podíváme jakkoliv, první místo je první místo. I když… ze dvou týmů. Ale upřímně, kdo se ptá na detaily?
Ruku na srdce, kolik lidí může říct, že vyhrálo florbalový turnaj jako brankář, který si ráno googlila pravidla? Proto mě omluvte, někdo tak nadaný jako já nemůže sedět u počítače a psát článek. Měla bych si užívat své dočasné slávy. Takže au revoir a uvidíme se v krajském kole.
Škaroupková Karolína, 8OA
Nutno dodat, že klučičí tým, který bohužel nepotvrdil roli spolufavoritů, skončil nakonec pátý. V zápasech ve skupině podlehl týmu GJP 1:2 a COP Nymburk 1:4. Tyto výsledky znamenaly konec nadějí na postup do play-off. V dalších zápasech kluci porazili Hotelovou školu Poděbrady 2:1 a SZeŠ Nymburk 7:0.
Tým dívek: Karolína Nosálová 2A, Barbora Šubrtová 2A, Marie Švejnohová 5QB, Cecílie Rudzanová 7MB, Barbora Slavíková 3A, Karolína Škaroupková 8OA
Tým chlapců: Kryštof Dort 5QA, Radek Boháč 7MA, Jáchym Franek 1A, Jakub Mikulecký 7MA, Jakub Malík 4A, Šimon Hanke 6XB, Jiří Záveský 6XA, Jakub Svěcený 4KB
