Přípravná expedice bronzových účastníků programu DofE
Po dvouleté pauze se opět uskutečnila přípravná expedice bronzových účastníků DofE. Všech pět skupin mělo za úkol si naplánovat cestu do obce Tuchom. Většina skupin začala svou pouť na Ločeni, odkud po červené značce dorazili do Jabkenic, pak pokračovali do Seletic a nakonec došli i se svými obrovskými batohy až na Tuchom. Zde postavili stany, uvařili skvělé jídlo, poseděli u táborálu a přežili celkem slušnou bouřku.
Cvičná expedice - DOFE
Dne 20.5. 2022 jsme se v 10:00 vydali z Nymburka autobusem do Loučeně. S plnými batohy, či krosnami jsme zahájili naši výpravu směrem k Jabkenicím. Po několika zastávkách na občerstvení a koupání v rybníce jsme dorazili do Seletic, kde jsme se měli potkat s paní profesorkou Martínkovou, ale místo toho, jsme potkali černou kočku, která nám přeběla přes cestu a tím přivítala naši smůlu. Místo abychom se dostali cestou do obce Tuchom, jsme šli polem plným krav, koz a ovcí a museli jsme přelézt plot, abychom se do obce vůbec dostali.
S patnácti a půl kilometry v nohách jsme nakonec živi a zdrávi dorazili na chalupu, kde jsme potkali další expedice. Postavili jsme stan a jiné přístřešky a uvařili polévku a později i těstoviny. Na večer jsme opékali buřty na zahradě.
Kolem půl desáté večer jsme museli vše sklidit, jelikož se přihnal déšť, vítr a s nimi bouřka. Nakonec půlka z nás musela spát v chlupě, jelikož buď stan neměli, nebo se pod ním nedalo spát.
Ráno jsme vyrazili 4 km směrem k nádraží v Rožďalovicích a odjeli do Nymburka vlakem.
Ema Škovronková 4KA
Cvičná expedice DofE – 4KB
Dne 20.května se naše sedmičlenná skupina dívek vydala na zkušební expedici do Tuchomi.
Trasa naší cesty byla do poslední chvíle nejasná, neboť na tento den byly vydány výstrahy na hrozící silné bouře. Nakonec jsme vyrazily a zvolily trasu ze Mcel – Háje do Tuchomi, čítající celkem 8,7 km.
Zahájení naší expedice nebylo příliš povzbuzující. Autobus, kterým většina z nás odjela v 15:00 z Nymburka, měl v půli jízdy poruchu, a proto se muselo čekat na jeho náhradní spoj.
I po všech těchto nepatrných trampotách jsme bez bloudění a s jednou krátkou zastávkou na turistických lavičkách v Seleticích dorazily v 18:15 na místo určení - Tuchom.
Krajina je zde malebná a turista ani necítí, jak kilometry ubíhají.
S večerem se však blížila nutnost připravit večeři v podobě rýžových nudlí ochucených sójovou omáčkou, sterilovanou kukuřicí a hráškem.
Po příjemně stráveném dni nás čekal večer plný slibovaných blesků, deštivých kapek a větrných poryvů, jež jsme naštěstí mohly přečkat v chalupě paní profesorky Martínkové, které patří velké poděkování za skvělou organizaci a nadšení pro akci DofE.
Ráno jsme se v odlišných intervalech - tedy v 4:45 a v 6:15 vydaly na nádraží do Rožďalovic vzdáleného zhruba 4 km.
Na trase nás potkalo jen setkání s divokými prasaty, ale i to jsme bezpečně zvládly a bez úrazu se dostaly do vlaku, kde také naše expedice úspěšně skončila.
Celá akce se nám líbila a doufáme, že i v podobně milém duchu se ponese naše ostrá expedice do Železných hor.
Veronika Košťálová - 4KB
Cvičná expedice - 4KB
V pátek 20.5. se naše skupinka dofáků vydala na cvičnou expedici do Tuchomi. Problém nastal již u autobusu, když se do něj mělo nacpat 20 lidí s krosnami. Nakonec jsme to ve zdraví zvládli a vystoupili jsme na zastávce v Loučeni.
Tam už jsme se oddělili od ostatních skupinek a vydali se směrem na Seletice. Tam jsme si dali svačinu a nabyli jsme energii. Bez problémů jsme ušli poslední 4 kilometry a dorazili jsme do Tuchomi.
Na místě jsme postavili stany, odpočinuli si a hráli jsme hry. Večer jsme si dokázali i něco sami uvařit. Později jsme opékali buřty, ale zasáhla nás veliká nás veliká bouřka, tak jsme se běželi schovat a spát. Jeden stan to sice vyplavilo, ale přežili jsme.
Druhý den jsme si uvařili ovesnou kaši, sbalili jsme stany a vydali se směrem na vlakové nádraží v Rožďalovicích, odkud jsme jeli zpět do Nymburka.
Cvičnou expedici jsme si moc užili a už se těšíme na ostrou.
Lenka Dvořáková KB
V dopoledních hodinách 20.5. 2022 jsme vyrazili z nymburského hlavního nádraží autobusovou hromadnou dopravou do Jabkenic. Z Jabkenic do Tuchomi nás čekala ještě velmi dlouhá cesta, 11,6 km. Po celou cestu jsme se orientovali díky červeným turistickým značkám. Do Tuchomi jsme po příjemné cestě lesem dorazili v brzkých hodinách odpoledních. Ale to pro nás nebylo vítězstvím, největší boj s naším orientačním smyslem jsme svedli právě v Tuchomi. Po několika minutách namáhavého hledání jsme se konečně octli na zahradě paní profesorky Martínkové.