Umělci a uličníci v Nymburce
Pod záštitou vzdělávací organizace Agora CE se studenti výtvarné výchovy ze dvou tříd sext stali uličníky. Umělci, kteří jim zprostředkovávali půlroční projekt zaměřený na proměnu veřejného prostoru poblíž školy, byli Tomáš Roček, Filip Novák a za Agoru Tereza Konrádová.
Každý měsíc proběhlo jedno společné setkání. Studenti nejprve pracovali se svým vlastním prožíváním a pocity v prostoru. Poté se postupně zaměřili na veřejný prostor a pocitovou mapuNymburka, ze které vykrystalizovala celkem dvě místa, která si studenti vybrali k proměně. Jedním z nich byl zarostlý protiatomový kryt v parku u nymburského nádraží, pracovně překřtěn na kopeček. Ten nakonec zarezonoval nejvíce, takže došlo ke spojení pracovních skupin do jedné. Vytyčeným cílem bylo vybrané místo zvelebit tak, aby bylo přívětivé a vybízelo k zastavení. V průběhu prací na probíhaly také další výtvarné techniky, jako práce se sádrou a solí, malování poslepu anebo aktivity využívající techniky dramatické výchovy.
Skupina si rozdělila role a pustila se do práce. Část týmu kontaktovala pana Ing. Bášu, majitele pozemku, a představila mu svůj návrh. Pan Báša s návrhy souhlasil, a tak se dostal ke slovu i tým, který připravil vizualizaci a brzy se všichni mohli pustit do tvorby nábytku z palet. Společnými silami studenti vyrobili několik laviček i stolek, a zatímco jedna skupina brousila a natírala, druhá vyklízela prostor od odpadků. Pan Báša zajistil přípravu prostoru vysekáním přerostlé zeleně a už se mohlo instalovat.
Celý projekt byl zakončen společným testováním nového nábytku pomocí pikniku na místě činu. Nábytek je od této chvíle k dispozici všem, kdo by se chtěl na zastavit a pobýt. Teď už chybí jen odpadkové koše, které díky spolupráci s Technickými službami Nymburk snad také brzy potkáte.
Zároveň s instalací nábytku proběhla také příprava výstavy v prostorech pasáže Městské knihovny, kde také večer 18. června proběhla vernisáž, na které měli studenti možnost svoji půlroční práci představit veřejnosti a společně si o ní popovídat.
A co všechno nám projekt přinesl? Kromě nového posezení určitě také nové zkušenosti při vyřizování všech náležitostí a povolení, vyzkoušení si práce s paletami, sádrou, uhly a dalšími výtvarnými technikami, spolupráci v týmu i posouvání hranic komfortní zóny.
Na závěr nezbývá než poděkovat všem, kteří se projektu účastnili – organizátorům, studentům, kteří byli hlavními aktéry, ale také všem, kteří svým vstřícným postojem umožnili, aby mohlo dojít k proměně místa v takovém rozsahu: Městskému úřadu, Technickým službám, panu Bášovi i Městské knihovně. A v neposlední řadě také našim umělcům, kteří studenty po celou dobu provázeli.
