Přednáška Jakuba Vágnera
Nevím, jak mí kamarádi ze sexty B, A a 2.A, ale já jsem až do úterka 1. prosince o Jakubovi Vágnerovi nevěděla vůbec nic. A to má přitom svůj vlastní pořad na National Geographic. Vysnil si ho prý už jako dvanáctiletý. Jenomže to se mu ještě všichni kolem smáli. Teď, když slyší jeho „that‘s a big Fish“ v exotických přírodních kulisách (je to totiž pořad o rybaření) jsou jistě ohromeni jako my jeho přednáškou.
O rybách byla ale nakonec tato výjimečná hodina jen v menší míře. Jakub totiž se svým týmem procestoval většinu světa. V Amazonském pralese, kde chytal a zas pouštěl zpátky piraně a jiné ryby, ho uštknul had, takže málem zemřel. A nebylo to jednou, kdy se octl na hraně života. Třeba, když jim v noci upadlo kolo od tanku daleko od civilizace a nemohli jet dál. Nakonec kolo nasadili. Nebo na Sibiři, kde zažil 50 stupňů Celsia pod nulou, skoro mu umrzl nos a on se nemohl zahřát s ostatními domorodci vodkou, protože je abstinent.
Největší porci vyprávění ale Jakub Vágner věnoval „peklu na zemi“, jak nazývá Papuu-Novou Guineu, kde strávil šest týdnů. Mezi jednotlivými místy tohoto souostroví přelétávali téměř vraky vrtulníků, které byly vyřazeny v Evropě z provozu. Mohli se každou chvíli zřítit mezi lidojedy, které prý poznáte podle očí. Místo toho ale potkal kmeny stromových lidí, kteří nikdy předtím neviděli bělocha. Musel je přesvědčit dotykem, že není duch. A nás přesvědčil, že má smysl jít si za svým snem.
6XB