Když něco končí....
Kdo z nás by neznal hřejivý pocit z dosažení vysněného cíle? Je to příjemné, že? A jak to tak v životě bývá, čím náročnější je cíl a úsilí o jeho naplnění větší a dlouhodobější, tím je pocit z jeho dosažení cennější a slastnější. A tak mohl všechny letošní maturanty již minulý týden zalít pocit euforie a nadšení, neboť se ze všech stali absolventi.
Výkony u letošních maturitních zkoušek mohly přinést pěkný pocit z dobře vykonané práce i nám vyučujícím a radost, úleva, pýcha i dojetí se daly vyčíst nejen z tváří třídních učitelů, ale především z tváří rodičů maturantů přítomných u slavnostního předávání vysvědčení na Městském úřadě.
Již řadu let nepamatujeme ročník, ve kterém by všichni studenti u maturitní zkoušky obstáli. Ostatně výjimečné byly tyto třídy i v jiných směrech. Jednalo se totiž o nejméně naplněný ročník za více než 15 let. Zatímco třída 4A v nižším počtu již startovala, ve třídách 8OA a 8OB docházelo k postupné redukci. Průkopníkem se stal tento maturitní ročník i v souvislosti s přiznáním stipendií. Celkem bylo maturantům uděleno 20 stipendií. Zatímco někteří studenti získali stipendia za vynikající studijní výsledky, jiným byla stipendia udělena za složení jazykových certifikátů či za mimořádnou a výjimečně přínosnou práci ve prospěch školy. A nešetřilo se i jinými odměnami! 11 žáků dostalo trička za dlouhodobou sportovní reprezentaci školy, další odcházeli s knižními poukázkami jako poděkováním za práci pro třídu. Všichni maturanti si pak spolu s vysvědčením odnášeli i tzv. europass – doklad vystavený Národním ústavem odborného vzdělávání, který usnadňuje absolventům uznání jejich kvalifikace při studiu či zaměstnání v zahraničí.
Ať už kroky letošních absolventů povedou daleko, nebo zůstanou kousek od nás, ať jsou to kroky smělé a namířené šťastným směrem!
Mgr. Ilona Drahotová