Literární setkání francouzštinářů

V dnešní literární kavárně nás Danièle seznámila s Francouzskou polynésii, což je francouzské zámořské území.

Jistá francouzská autorka nakreslila pohádkový příběh o lišce únoskyni a děti z francouzské polynésie k němu domyslely dialogy. Na prvním obrázku jsme viděli několik zvířátek, jak společně snídají. Mohli jsme vidět tři slepice: bílou, černou a hnědou. Všechny si dělali zálusk na kohouta. Poté tam byl medvěd, samotný kohout a králík. Každý z nás si vylosoval lísteček, který mu blíže určil, jaké zvířátko bude představovat. Například já jsem si vylosovala černou slepici. Poté jsme pokračovali čtením dialogů. Některé postavy měli ve svých mluvách hojno citoslovců, proto jsme se od Danièle dozvěděli, že francouzský kohout kokrhá jinak než ten český.

Příběh pokračoval únosem bílé slepice proradnou liškou a následným pronásledováním, které vedl medvěd. V průběhu liščina úprku s bílou slepicí v náručí jsme si mohli začít všímat nápadné vzájemné náklonnosti mezi slepicí a liškou, což je jasný znak stockholmského syndromu, který, jak je vidět, se vyskytuje i mezi pohádkovými zvířátky ve Francii. Na konci příběhu zůstala slepice u lišky v noře a společně hráli dámu.

Příběh jsme dočetli a Danièle se s námi rozloučila. Zajímalo by mě, co budeme dělat příště.

Šárka Jarošová, 6XB

V poslední literární kavárně jsme navazovali na příběh z minula, akorát se prohodily role, aby se zapojili všichni. (minule jsme si rozdali papírky s rolemi a podle interaktivní tabule četli nám přidělené texty rolí) Příběh pojednával o lišákovi, který ukradl slepici, a všichni si mysleli, že ji chce sníst. Ale ve skutečnosti se s ní spřátelil, protože nikdy neměl žádného přítele. Nakonec spolu zůstali.

Vilma Čechová, 2SA

Přišlo pondělí 3. března a naší skupinu francouzštinářů čekala další literární kavárna. V programu se znovu objevila kniha Les voleurs d´écritures . Jedná se o příběh mladého chlapce jménem Azouz, jehož rodina je původem z Afriky, ale nyní žije ve Francii. Azouz se musí vyrovnat se smrtí svého otce, což je pro něj velice složité. V knize je popsáno, jak se na původně hodném, bezproblémovém chlapci podepíše vliv prostředí, ve kterém vyrůstá a které ho postupem času mění. Hodinu jsme začali nejprve tím, že jsme si shrnuli pomocí obrázků, připravených paní Danièle Geffroy, obsah částí, které jsme již měli za sebou, abychom si osvěžili děj. Následně jsme pokračovali ve čtení, během něhož nám paní Danièle vysvětlovala význam některých podstatných slov, kterým jsme nerozuměli. Myslím, že tato kniha nepatří k těm, které by si většina z nás vybrala ale to je podle mě dobře, protože jsme si tím trochu více rozšířili naše obzory a seznámili se i s jiným tématem.

Veronika Michalčuková 5QA

Jako studenti šestého ročníku jsme již od primy začleněni do frankofonního programu i díky spolupráci s francouzskou ambasádou a Evropskou unií. Každé pondělí vyučuje Danièle Café littéraire. Nyní listujeme knihou Kamo l'agence Babel od Daniela Pennaca - knihou pro mladé Francouze, kde se pubertální hoch snaží za 3 měsíce mluvit plynně dvěma jazyky (francouzštinou a angličtinou). Jinak řečeno ,,être bilingue". V hodině jsme tentokrát přečetli pouze pár kapitol, ale zato jsme se zaměřili na výslovnost a interpretaci přímé řeči. Danièle se do rolí doopravdy vžila, a tím nám ukázala dokonalý příklad. Naproti tomu jsme se my museli stále opravovat, abychom zněli co nejdůvěryhodněji. Již víme, že se naše budoucnost neubírá na DAMU.  Příběhu nyní nabývá gradace. Kamo si začíná psát se svou korespondentkou, záhadnou Catherine Earnshaw, a zjišťuje, že jsou si v mnoha věcech podobní. Jméno Vám může přijít povědomé z díla Na Větrné hůrce. Příště knihu samozřejmě budeme dočítat do konce.

Kateřina Kmentová, 6XA