Výtvarka ze 6XA+B ve funkcionalistické kostce
Krutou souhrou náhod a osudu jsem prohrála kámen, nůžky, papír, a proto mi byla svěřena tato skvělá a čestná povinnost, sepsat článek a seznámit vás s příhodami spojenými s exkurzí do Veletržního paláce. Zde jsme se seznámili s nejvýznamějšími výtvarnými směry 20. století.
Ráno 22. 10. 2015 jsme odjeli zpožděným, České dráhy nezklamaly, rychlíkem do Prahy. Poté, co jsme dorazili na hlavní nádraží, jsme se odpojili od hudebkářů, zformovali naši skromnou skupinu do jakž takž ještě skromnějšího chumlu, připlatili si za metro, jeli v již zmíněném chumlu metrem a nakonec stanuli před obří funkcionalistickou kostkou, zvanou Veletržní palác. Křehce vypadající dozorce otevřel dveře přesně v 10:00; na rady pí profesorek Poprové a Sedlaté, jsme se vřítili co nejrychleji dovnitř, předběhli skupiny turistů a sami si ukořistili šatnové skříňky.
Byly nám rozdány pracovní listy, natištěné ve velice malém písmu, modré a červené podsedáky a pak už jsme se vydali do nitra galerie za průvodcem. Viděli jsme úžasné obrazy z abstraktního směru, kde vládla jednoduchost a geometrie, poté jsme prošli kolem obrazů ze směru expresionistického, kde byly na plátna přeneseny vnitřní rozpory a pocity autorů. Dále tu byla všeobecně známá kubistická díla, s podpisy jako Picasso či Emil Filla. Měli jsme možnost zhlédnout sochy pracujících lidí ze sociálního umění, z architektury modely funkcionalistických krabic a poslední ukázkou se stal surrealismus, jenž se pohyboval jak za hranicemi autorova chápání, tak i za hranicemi našich ordinérních myslí.
Divokým během po eskalátorech a nastoupením do vlaku jsme zakončili náš výlet, který se velice vydařil - doufám, že se budeme moci na podobné akce nadále těšit.
