Studenti nymburského gymnázia poznávali Nepál
Dne 25. 6. 2013 se skupinka 14 studentů našeho gymnázia vypravila na velice zajímavou exkurzi. Cílem výpravy 10 studentů 3.A, dvou studentek 2.A a jedné studentky 7MB v doprovodu profesorek Vlachové a Kolbabové bylo nepálské a tibetské centrum Yak Yeti v Praze. Toto centrum provozuje restauraci a čajovnu s tradiční nepálskou a tibetskou kuchyní, obchůdek plný výrobků přímo z Nepálu, informační centrum o Himálaji, kulturní sál nebo například dětský koutek v nepálském stylu.
Po příchodu do nepálského centra, které je v samém centru naší metropole, na nás dýchla atmosféra vysokých hor a vůně vonných tyčinek. Centrum je vyzdobeno krásnými fotografiemi či tradičními výrobky z oblasti Nepálu.
Prvním bodem našeho programu byla asi hodinová přednáška o Nepálu. Během zajímavého a poutavého povídání pana Tomáše Beránka jsme se dozvěděli spoustu zajímavých a nám dříve neznámých informací o tomto chudém asijském státu. Nepál jsme poznali ze všech možných oblastí (příroda, etnické složení obyvatelstva, škola, život a práce domorodců, doprava apod.). Atmosféru přednášky dokreslovalo nejen krásné prostředí kulturního sálu, ale také typický nepálský čaj masala, který jsme měli možnost ochutnat. Některé z nás chuť tohoto kořeněného čaje s mlékem okouzlila, někteří si ho však příliš neoblíbili. V závěru povídání nám pan Beránek představil občanské sdružení, jehož posláním je humanitární, vzdělávací a kulturní podpora lidí v Nepálu. Název sdružení „Namasté Nepál“ vychází z nepálského pozdravu (namasté by se dalo přirovnat k našemu ahoj nebo dobrý den).
Druhou část naší návštěvy vyplnila návštěva restaurace, kde pro nás byly připraveny nepálské speciality. Měli jsme možnost ochutnat chléb čápátí, známý též pod názvem naan, ten byl servírován například s mangovým dipem, rýži basmati, kuře s dvěma druhy omáček, krupicové kuličky jako dezert.
Myslím si, že navštívit toto místo bylo pro nás všechny velice poučné a zajímavé. Poznali jsme jeden z nejchudších států světa, což se nám může hodit do života třeba jen tím, že se občas zamyslíme, jak příjemný život žijeme. Oproti Nepálcům je náš život procházkou růžovým sadem a je důležité, abychom si to uvědomovali. Za krásný zážitek vděčíme především paní profesorce Renátě Vlachové, která exkurzi do nepálského centra zorganizovala a umožnila nám tak poznat tento neobyčejný stát!
Petr Pokorný