Studenti 1A, kvinty A a kvinty B v Národní galerii v Praze
Den před začátkem kalendářního jara, 19. 3. 2013, se všechny tři výtvarně orientované první ročníky vyššího gymnázia vypravily do Veletržního paláce, kde jsou umístěny sbírky Národní galerie. Tentokrát byla naším cílem tzv. Česká moderna, tedy výtvarná tvorba českých umělců na přelomu 19. a 20. století.
Během téměř třiceti let, kterým se prohlídka věnovala, se výtvarné umění a pohled na něj mnohokrát proměnily. Bylo velmi zajímavé se dozvědět, z čeho a proč dané směry vyústily. Výpravu jsme se slečnou průvodkyní zahájili secesí a jejím nejtypičtějším a nejznámějším českým představitelem Alfonsem Muchou. U dalších výtvarných období jsme si už představovali alespoň dva umělce nebo více děl umělce jednoho, abychom mohli lépe pozorovat typické prvky, náměty, ztvárnění, inspiraci, ale také rozdíly jednotlivých uměleckých hnutí. Díky tomu nám byl představen ještě impresionismus, symbolismus, abstrakce, expresionismus a kubismus. Nejvíce ohlasu se dočkala nejspíš abstrakce, a to hlavně díky autorovi Františku Kupkovi, který svou Dvoubarevnou fugou (1912) nevzbuzoval polemické diskuse jen v době jejího představení veřejnosti, ale vzbuzuje je i v současnosti. Ať už byly názory na toto dílo jakékoliv, návštěva expozice nám velmi pomohla nejen abstrakci, ale i ostatní výše zmíněné styly lépe pochopit, číst a rozpoznávat.
Vanda Schwarzová, 5QB
19. března 2013 jsme byli s profesorkami Sedlatou a Haníkovou na výtvarné exkurzi v Národní galerii. Po ránu některé z nás sice zaskočil čerstvě napadaný sníh, ale mrzutější bylo půlhodinové zpoždění našeho vlaku. Další cesta Prahou už však byla bez komplikací, a tak jsme se šli věnovat umění.
Hned první obraz, u kterého jsme se zastavili, byla Slavia od A. Muchy. U tohoto obrazu nás zaujal hlavně ornamentálně zdobený rám dělaný přímo pro tento obraz a odkazy na češství. V naší prohlídce jsme pokračovali k obrazu, který jsme všichni správně shledali za impresionistický kvůli jeho „nedodělanosti“. Po důkladnější prohlídce obrazu jsme, ale i na něm našli důkazy o skvělých schopnostech umělce Antonína Slavíčka. Další styl symbolismus nám dal poněkud více zabrat, jelikož na symbolistické obrazy se lze dívat mnoha pohledy, které jsou často docela odlišné, a tak jsme měli trochu problém odhalit umělcův záměr. U abstrakce však úvahy několika z nás šli ještě dál a pochybovali jsme i o tom, jestli to je vůbec umění. Na toto téma vznikla malá diskuze, ale většina zůstala u názoru, že jde o umění. Po naší debatě jsme také shlédli expresionistická díla, ta nám sice přišla poněkud depresivní, ale rychle nám bylo vysvětleno, že takový expresionismus je. Lehké zmatení se nám vzápětí vrátilo u kubismu, který nám byl trochu nesrozumitelný. Až po chvilce vysvětlování jsme pochopili snahu kubistů počítat se všemi dimenzemi včetně času (ovlivněno A. Einsteinem a jeho teorií relativity).
Na cestě zpátky nás potkal jenom revizor v metru, a tak jsme se všichni v plánovaném čase vrátili domů s dalším uměleckým zážitkem.
Pavel Souček, 5QB
Na začátku naší prohlídky expozice ve Veletržním paláci v Praze jsme měli možnost zhlédnout nejen prostorové modely staveb, ale i různé scénografie a průmyslový design. Poté jsme přešli k vlastní prohlídce českého a světového umění s průvodkyní galerie. Osobně mě nejvíce zaujal umělecký směr symbolismus, kterého zde reprezentuje Max Švabinský dílem Splynutí duší a Chudý kraj, Jan Preisler a jeho Černé jezero či Milenci u Černého jezera a František Bílek s dřevěnými reliéfy Ukřižovaný a Slepci. Všichni tito tři umělci se snažili zachytit vlastní pohled a splynutí duší. František Bílek byl sochař, ale také vyráběl neobvyklé vázy. Podle něj byla váza zhmotnění čtyř živlů (země - výroby z hlíny, oheň - vypalování hliněné nádoby, voda - dává se do vázy, vzduch - obklopuje vázu). Měli jsme také možnost vidět s největší pravděpodobností první abstraktní obraz na světě - Dvoubarevnou fugu on Františka Kupky. Zobrazuje prolínání modré a červené barvy jako prolínání dvou melodií...
Iva Sedlmajerová, 1A
Dnešní exkurze na téma Česká moderna v Národní galerii se mi velmi líbila. Poutavá přednáška nám přinesla nové poznatky z uměleckých směrů jako jsou secese, impresionismus, symbolismus, expresionismus a kubismus. Nejvíce mě zaujal obraz Antonína Slavíčka Zahradní zeď. Toto impresionistické dílo obsahovalo hlavně zelenou a modrou barvu, nemělo ostré linky a celkově na mě působilo optimisticky. Dále byla zajímavá abstrakce Dvoubarevná fuga od Františka Kupky, která měla znázorňovat letící míč. I mnoho dalších obrazů mělo své kouzlo. Kromě obrazů jsme si také prohlédli dřevěné sochy Františka Bílka z období symbolismu nebo kubistickou pohovku a interiérové doplňky. Výstava byla zajímavá a jsem ráda, že jsem měla možnost si ji prohlédnout.
Katka Válková, 5QB
Výstava uměleckých směrů v českém a světovém umění ve Veletržním paláci se mi velice líbila. V jednotlivých stylech jsme si ukázali několik obrazů. Začali jsme secesí. V secesi se nám přestavil umělec Alfons Mucha s obrazem Crane Bradleyové jako Slavia. V impresionismu zase Antonín Slavíček se svým obrazem Zahradní zeď. V symbolismu Max Švabinský s obrazem Splynutí duší, Jan Preisler s obrazem Černé jezero a František Bílek se sochami Ukřižovaný a Slepci. Z impresionismu se mi nejvíce zalíbil obraz Černé jezero, kde stojí na břehu mladý muž se svým bílým koněm a ve vodě na balvanu sedí nahá žena a vytavuje se mu. Muž váhá nad tím jestli si má vybrat ženu, což by znamenalo smrt, anebo koně, což by znamenalo rozum. Muž nakonec podlehne ženě. V posledním stylu abstrakce jsme si představili Františka Kupku s obrazem Dvoubarevná fuga. Tento obraz je zřejmě první abstraktní dílo na světě. Autor na tomto obrazu použil své oblíbené barvy červenou a modrou. Celá výstava byla velmi zajímavá a bohatá.
Markéta Bajerová, 1A
Dne 19. března jsme se vydali do Národní galerie v Praze, na výstavu obrazů českých umělců, od secese ke kubismu. Prohlídka nám zabrala 90 minut, přičemž s paní průvodkyní jsme absolvovali 70 minut a ve zbytku času jsme si mohli prohlédnout ostatní obrazy, u kterých jsme se nezastavili. Osobně mě nejvíce potěšily obrazy od Františka Kupky. Tento malíř se zaměřoval hlavně na abstrakce, ale kromě těchto pestrobarevných obrazů mají v galerii vystaven i jeho autoportrét. U Františka Kupky jsme vedli debatu o tom, jestli je malba abstrakce stejným uměním jako například malba portrétu. Oba tábory zde měli své zastoupení a ani, když jsme si vzájemně vysvětlili své argumenty, nezměnili svůj názor. Další malíř, který mě zaujal, byl od Antonína Slavíčka. Jmenuje se Zahradní zeď a patří do období impresionismu. Malíř si dal práci se světlem i v barevnosti. Na obraze se nevyskytuje černá ani bílá barva, protože malíři impresionismu je nepovažovali za barvy. Stromy, ani samotná zeď, nemají pevnou linii, vše je namalováno jakoby ledabyle, ale výsledek je skvělý. V galerii jsme měli možnost spatřit mnoho autorů a maleb, např. obraz Slavie od Alfonse Muchy nebo Čtenáře Dostojevského od Emila Filly a spousty dalších.
Tato výstava nás seznámila s českými umělci, které bychom měli znát a měli bychom je umět zařadit do uměleckých směrů. Na památku nám zůstal pracovní list, který jistě využijeme při učení na další písemku.
A budeme vyhlížet další povedenou výstavu!
Aneta Latislavová, 5QB
