V úterý po velikonočních svátcích vyrazili kvintáni společně na sever k Jičínu, kde se do výšky 399 m nad mořem tyčí neovulkanický vrch Zebín. Povznesení do více než dvojnásobné úrovně, než jakou má naše škola 😉, se koná každoročně, když není pandemie. Letos poprvé probíhala expedice za mezinárodní účasti, protože se na devítikilometrový pochod vydali i dva studenti kvinty B, kteří teprve nedávno přicestovali z válkou zasažené Ukrajiny. Počasí bylo vysloveně příznivé: pršelo jen, když jsme ještě nebo už seděli ve vlaku, anebo obědvali v restauraci. Přímo na kopci byl naopak téměř bezmračný azur. 😎
Za reportáže a fotografickou dokumentaci v tomto článku vděčíme pěti zpravodajům z 5QA.
Zeměpisná exkurze 5QA a 5QB (Zuzana Klazarová)
Dne 19. 4. 2022 jely kvinty na zeměpisnou exkurzi do Jičína, na sopečný vrch Zebín. Začali jsme rychlým tempem hned od nádraží a došli jsme na první kopec, kde stojí rozhledna Milohlídka. Byla otevřená a mohli jsme vylézt až na ní a podívat se do okolí.
Následně jsme pokračovali k našemu hlavnímu cíli, hoře Zebín. Naše cesta vedla přes louky a místní jízdárnu. Pod Zebínem jsme obdivovali přírodu a sopečnou horninu čedič, která byla nádherně k vidění. Pan Soukup nám také po cestě četl a vyprávěl mnoho zajímavostí o naší trase. Stoupání na vrchol bylo fyzicky nejnáročnějším úsekem. Všichni jsme vrchol zdolali a nahoře jsme se už mohli kochat výhledem na krajinu a Jičín. Po cestě zpátky jsme šli kolem rekultivované skládky. Obědvali jsme na krásném jičínském náměstí a pak už jeli domů.
Exkurze ke kapličce na Zebíně (Tomáš Rufer)
Dne 19. 4. jsme se s naší třídou vydali na výlet do Jičína, kde jsme strávili celý den. Jako první jsme nasedli na vlak v Nymburce, který nás dopravil do jičínské metropole. Plusem bylo, že jsme z Nymburka nemuseli ani jednou přestupovat, naopak minusem, že jsme v malém motoráčku strávili více než hodinu a ujeli přitom jen 45 km. Po příjezdu do Jičína jsme se seskupili u nádražní budovy a vydali se směr rozhledna Milohlídka, kterou jsme si vytyčili jako svůj první cíl cesty.
Po vystoupání na ni a obohacující přednášce od pana Soukupa o historii rozhledny a úchvatné krajině kolem, jsme se vydali k dalšímu bodu naší výpravy: k vyhaslé sopce Zebín. Před horským výšlapem se v naší skupině našli první odpadlíci, kteří se namísto zdolání horského terénu rozhodli ze zdravotních důvodů raději vrátit do základního tábora pod kopcem. Tím se stalo Jezdecké centrum Jičín. Zatím ti zdatní zvýšili svou potenciální energii i přes mnohé překážky a nástrahy - někteří přitom dokonce i smrti pohleděli do očí. Tak jsme konečně stanuli před kapličkou na vyhaslé sopce Zebín, kde jsme si prohlédli maličkou sakrální stavbu alespoň zvenku. Také jsme dostali další výklad moc zajímavých informací a postupně se začali vracet směrem do Jičína. Po příchodu na jičínské náměstí jsme během hodiny mohli sehnat něco k snědku, někteří šli do pizzerie, jiní na kebab a ti odvážnější dokonce i do restaurace. Po dobrém jídle jsme se zase všichni sešli na náměstí u fontány a vyrazili směrem na nádraží, odkud jsme se šťastně dopravili zpátky do Nymburka.
Exkurze na vrch Zebín (Luisa Anna Hofmanová)
Dne 19. 4. 2022 kvinty A a B vyrazily na zeměpisnou exkurzi na vrch Zebín nedaleko Jičína. Za doprovodu učitelů pana Soukupa, paní Miškovské a paní Stránské jsme se společně po hodině cesty motoráčkem dokodrcali na zastaralé jičínské nádraží. Odtud už jsme vyrazili po svých nejprve na novogotickou rozhlednu Milohlídku. Po vystoupání pár schodů na vrch rozhledny se nám nevyskytl takový výhled, jaký by většina z nás očekávala. Mnozí z nás si bláhově mysleli, že je toto cíl naší cesty, bohužel jsme ale teprve byli na začátku našeho turistického výšlapu. Proto jsme se po chvíli odpočinku a po obohacující doplňkové přednášce k historii rozhledny vydali na vyhaslý sopečný vrch Zebín. Cesta byla opravdu krušná, pan Soukup nepřeháněl, když nás ve škole psychicky připravoval na túru. Všichni zdravotně způsobilí cestu zvládli, ti se zdravotními indispozicemi zůstali pod kopcem. Těm nezbývalo, než čekat a čichat koňský pach. Na malebném místě pod Zebínem se totiž nacházelo jezdecké centrum. Po náročném vystoupání jsme si konečně na chvíli sedli a byla nám dopřána zasloužená chvíle na svačinu a posbírání dalších sil. Mnozí by si mohli myslet, že cesta dolů bude příjemnější. Opak byl ale pravdou. Nebezpečný "horský" terén nám nedal nic zadarmo a pár z nás dokonce skončilo kvůli gravitaci celým tělem na zemi. Naštěstí nikdo neutrpěl vážnější zranění a mohli jsme pokračovat v objevování jičínské krajiny. Při cestě zpět do města jsme minuli například rekultivovanou skládku nebo pro někoho zajímavější rybník s přátelskými kachnami. Když jsme dorazili na náměstí, všichni již netrpělivě očekávali rozchod na oběd. A opravdu, když byl rozchod oznámen, nadšeně jsme se rozprchli na teplé jídlo do restaurací a pizzerií města. Po obědě a s dokonale plnými žaludky jsme už jen došli na nádraží, odkud jsme se za houpavého pohybu motoráčku a plní zážitků vrátili zpět do Nymburka.
Exkurze Zebín (Markéta Ďurišová, Klára Jedličková)
Časného rána (neboli v 8:04) se naše třídy 5QA a 5QB s doprovodem vyučujících vydaly vlakem do Jičína na exkurzi. Ke konci jízdy jsme již z okna mohli zahlédnout kopec Zebín, který byl cílem naší cesty. Nejprve jsme se ale vydali do Jičínského lesoparku na vyhlídku Milohlídka na kopci Čeřovka. Poté jsme se již vypravili na Zebín. Cesta k samotnému kopci nebyla nijak náročná, pouze poslední část výstupu byla docela zajímavá. Cestu po neupravené cestě s kameny jsme ale nakonec všichni zvládli a zdolali tak dominantu Jičínské kotliny, na jejímž vrcholu jsme si prohlédli kapli sv. Máří Magdalény. Po krátkém historickém okénku od pana prof. Soukupa jsme tentokrát schůdnější cestou spěchali na další zastávku. Tou byla zrekultivovaná skládka, která nyní již skvělé zapadá do krajiny. Většina z nás by si této bývalé skládky ani nevšimla. Po krátkém rozchodu na oběd v centru Jičína jsme vlakem vyrazili zpátky do Nymburka. Celou exkurzi jsme si užili a určitě na ni budeme ještě dlouho vzpomínat.