Geologický kurz 6XA Rokytnice nad Jizerou 2010
Náš geologický kurz jsme začali v neděli 3.10. pod vedením pana profesora Hrstky a paní profesorky Šádkové. Ještě než jsme dorazili do Rokytnice, autobus zastavil u vyhaslé sopky Zebín, která se nachází pět kilometrů od Jičína. Zde nás uvítal strmý čedičový kopec, na jehož vrcholku zářila bílá kaple sv. Máří Magdaleny, a úžasný výhled do krajiny, obzvláště pak do přilehlého okolí Jičína.
První odpoledne v Rokytnici jsme se vydali na procházku k nedalekému Huťskému vodopádu. Podzimní krajina a voda s hukotem padající po kamenech byla úžasnou kulisou pro naše pokusy o umělecké fotografie. Cestou zpět jsme si na vlastní podrážky vyzkoušeli příkrost krkonošských sjezdovek, ovšem na chatu jsme se všichni vrátili v téměř původním stavu.
Následujícího dne nás čekal namáhavý výstup k prameni Labe. Už cesta k prvnímu záchytnému bodu – Dvoračkám, ukázala, že krkonošské počasí je nevyzpytatelné a nejde dopředu předpovědět, co se na vrcholcích našich nejvyšších hor bude dít. Z Dvoraček jsme se měli vydat na Růženčinu zahrádku a posléze na Labskou louku, nicméně nás zahalila hustá neproniknutelná mlha a my se po pár společných fotografiích vydali zpět. Na Dvoračkách jsme si dopřáli horký čaj nebo i něco málo k snědku a výlet zakončili návratem zpátky na chatu. Zde nás čekala ještě přednáška o Krkonoších a pracovní list na téma „Geologická mapa ČR“.
Zpestřením našeho kurzu se stal noční orientační běh, který se uskutečnil v pondělí večer. Vybaveni GPSkami, buzolami a baterkami jsme se po skupinkách vydali hledat šest kontrolních stanic, které byly rozmístěny po přilehlých kopcích. Dokázali jsme si, že většina z nás má slušný orientační smysl a je schopna pouze za pomoci zeměpisných souřadnic najít určené místo.
Předposlední den našeho GEO kurzu byl ve znamení cesty do Harrachova. Zdejší hornické muzeum bylo příhodným cílem vzhledem k náplni našeho pobytu. Po samotné prohlídce štoly a přilehlého muzea jsme se vypravili do kopců objevit krásu nedalekého Mumlavského vodopádu. Tento vodopád byl ještě úchvatnější než Huťský vodopád, který jsme navštívili dříve. Podél Mumlavy jsme pokračovali dále kolem obřích hrnců, u kterých jsme se také zastavili. Pak už nás čekala jen několikakilometrová štreka přes hřebeny hor zpátky na chatu. Náplní našeho odpoledního programu bylo především učení na blížící se test, který měl prověřit naše znalosti geologie a poznávačku hornin a nerostů. Test proběhl bez větších komplikací a my se večer mohli těšit z hezkých známek.
Zkompletováním našich věcí a úklidem chaty jsme náš GEO kurz zakončili.
Na závěr nezbývá nic jiného než poděkovat Evropské unii, jejíž grant nám tento pobyt umožnil a pedagogickému dozoru za pevné nervy.
První odpoledne v Rokytnici jsme se vydali na procházku k nedalekému Huťskému vodopádu. Podzimní krajina a voda s hukotem padající po kamenech byla úžasnou kulisou pro naše pokusy o umělecké fotografie. Cestou zpět jsme si na vlastní podrážky vyzkoušeli příkrost krkonošských sjezdovek, ovšem na chatu jsme se všichni vrátili v téměř původním stavu.
Následujícího dne nás čekal namáhavý výstup k prameni Labe. Už cesta k prvnímu záchytnému bodu – Dvoračkám, ukázala, že krkonošské počasí je nevyzpytatelné a nejde dopředu předpovědět, co se na vrcholcích našich nejvyšších hor bude dít. Z Dvoraček jsme se měli vydat na Růženčinu zahrádku a posléze na Labskou louku, nicméně nás zahalila hustá neproniknutelná mlha a my se po pár společných fotografiích vydali zpět. Na Dvoračkách jsme si dopřáli horký čaj nebo i něco málo k snědku a výlet zakončili návratem zpátky na chatu. Zde nás čekala ještě přednáška o Krkonoších a pracovní list na téma „Geologická mapa ČR“.
Zpestřením našeho kurzu se stal noční orientační běh, který se uskutečnil v pondělí večer. Vybaveni GPSkami, buzolami a baterkami jsme se po skupinkách vydali hledat šest kontrolních stanic, které byly rozmístěny po přilehlých kopcích. Dokázali jsme si, že většina z nás má slušný orientační smysl a je schopna pouze za pomoci zeměpisných souřadnic najít určené místo.
Předposlední den našeho GEO kurzu byl ve znamení cesty do Harrachova. Zdejší hornické muzeum bylo příhodným cílem vzhledem k náplni našeho pobytu. Po samotné prohlídce štoly a přilehlého muzea jsme se vypravili do kopců objevit krásu nedalekého Mumlavského vodopádu. Tento vodopád byl ještě úchvatnější než Huťský vodopád, který jsme navštívili dříve. Podél Mumlavy jsme pokračovali dále kolem obřích hrnců, u kterých jsme se také zastavili. Pak už nás čekala jen několikakilometrová štreka přes hřebeny hor zpátky na chatu. Náplní našeho odpoledního programu bylo především učení na blížící se test, který měl prověřit naše znalosti geologie a poznávačku hornin a nerostů. Test proběhl bez větších komplikací a my se večer mohli těšit z hezkých známek.
Zkompletováním našich věcí a úklidem chaty jsme náš GEO kurz zakončili.
Na závěr nezbývá nic jiného než poděkovat Evropské unii, jejíž grant nám tento pobyt umožnil a pedagogickému dozoru za pevné nervy.
