P. Angelik František Fišer, OP

Narodil se v Lysé nad Labem. Na nymburské gymnázium přešel z jiné školy v září 1945, kdy složil přestupové zkoušky do sexty. (Titulní fotografie medailonu pochází z roku 1947 - z doby studií v Nymburce).

František se seznámil s křesťanskou tomistickou filozofií a v září 1948 vstoupil do dominikánského řádu Římskokatolické církve (Ordo Praedicatorum), v němž chtěl studovat teologii. Po maturitě byl přijat do noviciátu dominikánského teologického učiliště v Olomouci. Tam studoval dva roky, pobyt v nemocnici ho však uchránil násilné koncentrace, ke které došlo na jaře roku 1950 v rámci tzv. "Akce K".

Později díky svým jazykovým znalostem (latina, řečtina, němčina) začal pracovat v muzejních archivech v Praze, Litoměřicích, Lovosicích. Svou vytrvalou a soustavnou prací vybudoval mimo jiné v Třebenicích Muzeum českého granátu, které bylo tehdy označeno za nejlepší svého druhu u nás. Své znalosti z oboru církevní hudby uplatnil při studiu litoměřického literátského bratrstva z počátku 16. století. Jeho část, vícehlasý husitský chorál, přepsal do soudobé notace a připravoval o tomto latinském kancionálu obšírnou studii.

V roce 1963 se zapojil do trampingu, který se stal oblíbený u mládeže jako projev protestu proti tehdejší politice. Hájovna pod horou Jedlová, v níž František Fišer roku 1966 založil "trampskou osadu" RANCH 7D, se stala jakousi jeho duchovní základnou. Právě i zde později překládal starozákonní texty Bible. S trampy také od jara 1967 opravoval zříceninu hradu Helfenburk u Úštěka.

Nikdy neopustil cíl svého života, kterým byla myšlenka kněžství. V září 1968 využil krátké možnosti k vycestování za hranice. Odjel do Vídně, kde byl po složení potřebných zkoušek tajně vysvěcen v dominikánském klášteře na kněze. Protože mezitím ztratil své zaměstnání, pracoval jako hostinský v nádražní restauraci. Státní bezpečnost ho však bedlivě sledovala. V r. 1974 byl zatčen a po třech měsících vyšetřovací vazby odsouzen pro "maření státního dozoru nad církvemi" na 18 měsíců vězení.

Od roku 1961 až do roku 1983 byl členem ekumenické komise pro moderní překlad bible z původních jazyků. Zde uplatnil své jazykové znalosti. Jeho největší přínos je v překladu starozákonních žalmů. Bible v Českém ekumenickém překladu (ČEP) vyšla i díky jeho přičinění v letech 1961-1979. Řada jeho studií, zejména z období české náboženské reformace, vyšla tiskem v různých sbornících. Pro překládání různých textů si vytvořil slovník středověké latiny, který se zachoval v jeho pozůstalosti.

Vyvrcholením mnohaletého badatelského úsilí a znalosti církevních dějin se stala kniha Karlštejn, vydána posmrtně v r. 1996 péčí mnoha přátel z odborných kruhů z různých oborů. V ní je uložena jeho hluboká víra, láska k rodné zemi, neobyčejné znalosti jazykové, uměleckohistorické i jedinečné znalosti hagiografické a ikonografické.

Zemřel nečekaně 1. 2. 1983 ve Varnsdorfu.

Fišerův kritický životopis sepsal Ing. Mgr. Josef Hák jako svou diplomovou práci (obhajoba na KTF Univerzity Karlovy v roce 2018).

Zdroje:

FUCHS, Zdeněk. P. František Fišer – Rancher. Zářící srdce: Občasník ze života římskokatolické farnosti v Lysé nad Labem [online]. Lysá nad Labem, 2017(Téma: P. František Fišer), 1-3 [cit. 2017-06-14]. Dostupné z: http://www.rkflysa.wz.cz/bulletin/2017-01.pdf

HÁK, Josef. P. Angelik František Fišer (1926-1983).: Kritická biografie [online]. Praha, 2018, 94 s. [cit. 2019-11-05]. ID:193423. Dostupné z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/193423/?lang=cs. Diplomová práce. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Vedoucí práce Doc. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D.