Budova školy

BUDOVA NYMBURSKÉHO GYMNÁZIA

Představujeme vám budovu nymburského gymnázia. Na následujících řádcích si přiblížíme vznik a vývoj budovy, spolu s jejími iniciátory a tvůrci.

K největším iniciátorům stavby samostatné budovy střední školy v Nymburce patří Josef Červený a Hanuš Karlík. JOSEF ČERVENÝ patří k nejvýznamnějším zakladatelům první střední školy v Nymburce. V období  1902-1906 byl starostou v Nymburce, kde vytrvale propagoval myšlenku založení střední školy.

HANUŠ KARLÍK byl významný český chemik a průmyslník, který dlouhodobě úspěšně působil v československém cukerním průmyslu. V Nymburce zastával funkci radního a představoval ve městě význačnou postavu veřejného života. Náležel k propagátorům myšlenky založení střední školy a výstavby její samostatné budovy.

Střední škola (Vyšší obecná reálka v Nymburce) existovala v Nymburce od roku 1903, ale nedisponovala vlastní budovou.  Městská rada původně uvažovala o adaptaci nového křídla školy v severním obvodu Na Spálence (dnes Komenského) pro účely reálky. Nakonec ale starosta Červený prosadil výstavbu nové samostatné budovy, která by byla maximálně účelná a vyhovovala by potřebám úplné vyšší reálné školy a požadavkům ministerstva vyučování.

Patrně na doporučení a bez výběrového řízení oslovila městská rada přímo architekta Ferdinanda Havlíčka z Prahy. Ten si ke spolupráci vybral dalšího pražského architekta Jana Kříženeckého. Na nové budově pro reálku v Nymburce pracovali v letech 1905-1907. Ferdinand Havlíček navrhoval dispoziční řešení stavby a Jan Kříženecký výzdobu průčelí.

Architekt FERDINAND HAVLÍČEK se ve stavební praxi prosadil jako specialista na projektování škol, což obnášelo důvěrnou znalost soudobých pedagogických a hygienických požadavků kladených na tento specifický architektonický typ veřejných staveb. Ve své tvorbě se zabýval především funkčními aspekty budov a jejich dispozičním řešením. V projektech využíval soudobé moderní technologie a konstrukce, které však jeho spolupracovníci, řešící návrh průčelí, většinou zahalili do historizujících dekorativních fasád. Takto rozdělená projekční práce odrážela dobovou praxi ve stavitelství.

Architekt, fotograf a zakladatel české kinematografie JAN KŘÍŽENECKÝ, spolupracoval od roku 1905 s architektem Ferdinandem Havlíčkem na projektu nymburské reálky a nedlouho potom navrhli školní budovu pro obec Telecí. Jeho projekty se vyznačují čistotou kompozice průčelí se smyslem pro plastickou výstavbu fasád. Ty navrhoval jak v historizujících novorenesančních a novobarokních formách, tak s vyžitím tvarosloví geometrické secesní moderny.

Výstavbu reálky a později i dům ředitele (tzv. vila) realizovala firma V. Nekvasil, stavební a.s. OTKAR NEKVASIL, významný pražský stavební podnikatel, realizoval velké množství zakázek v Praze a po celé zemi. Aktivně se podílel na společenském, politickém a hospodářském životě. Byly mu posléze zadány i práce štukatérské, s podmínkou spolupráce se sochařem JOSEFEM KULHÁNKEM z Hořic v Podkrkonoší, kterého ze čtrnácti nabídek doporučil architekt Havlíček.  Vyzdvihl u něj akademické vzdělání, bohatou praxi a zmínil se o doporučení Kulhánkovým profesorem z pražské Uměleckoprůmyslové školy, sochařem Celdou Kloučkem. Návrh na stavbu počítal s náklady ve výši 213 060,04 korun. Konečné náklady na výstavbu školní budovy činily 422 456,61 korun.

Školní budova byla ve své době jednou z nejmodernějších staveb. O tom svědčí čestné uznání, které městská rada obdržela z mezinárodní výstavy o školní hygieně, konaná v roce 1907 v Londýně.

 

DŮLEŽITÁ DATA ZE STAVEBNÍHO DENÍKU

16. ledna 1905 předložilo ředitelství reálky své požadavky na novou budovu se soupisem jednotlivých místností

19. února 1905 architekt Ferdinand Havlíček dodal podrobný návrh na stavbu nové školní budovy

Začátkem února 1905 bylo schváleno staveniště a stavební program. Koncem měsíce června 1906 se začalo s výkopem pro základy nové budovy

20. května 1907 firma V. Nekvasila začala se stavbou domu ředitele

16. září 1907 proběhla Kolaudace novostavby

18. září 1907 byla zahájena výuka v nové škole bohoslužbou v kapli

22. září 1907 se uskutečnilo slavnostní otevření a svěcení nové budovy

1. listopadu 1907 byl odevzdán dům ředitele

 

STO ROKŮ TRVÁNÍ

Budova školy nikdy nepřestávala plnit svoji funkci a tak bylo nutné průběžně provádět její údržbu, která si občas vynutila i drobné zásahy do jejího původního vzhledu. Většina těchto akcí odrážela momentální finanční možnosti a postoj společnosti k historické architektuře. Na počátku dvacátých let, kdy začaly na škole studovat rovněž dívky, byly toalety pro učitele adaptovány na dámské. Při fasádě jižního křídla obrácené do dvora tak vyrostl hranolový přístavek procházející všemi třemi nadzemními patry. V průběhu druhé poloviny 20. století probíhaly další utilitární úpravy. Před severním křídlem budovy zanikl kovový plot i s vraty, zůstala pouze kamenná podezdívka. K vile byla přistavena nevzhledná garáž. V souvislosti se změnou funkce vily, která se proměnila z bytu ředitele a dvou školníků na učebny, došlo ke zničení terasy v patře vily a na ní navazující spojovací mostek s balustrovým zábradlím byl uzavřen a zastřešen. Původní pálenou střešní krytinu v podobě červených plastických tašek nahradil nevhodný alukryt. Tento zásah nepostihl střechu auly a vily. V chodbách došlo k výměně původní dlažby. Kaple s mobiliářem byla zlikvidována a prostor přeměněn na druhou školní tělocvičnu. V osmdesátých letech 20. století byl zrušen vstupní vestibul a vložením dvou příček vznikla počítačová učebna.

Proměna společenské situace po roku 1989 se odrazila i v péči o budovu gymnázia. Její vlastník, město Nymburk, ve spolupráci s vedením školy, realizoval několik velkých rekonstrukčních akcí a pravidelně provádí dílčí údržbu. V roce 1993 proběhla kompletní rekonstrukce vnějšího pláště budovy, který se již nacházel v havarijním stavu. Opadané a uvolněné plochy omítek byly doplněny, stejně jako štuková dekorace. Fasády byly opatřeny novým nátěrem.  V souvislosti s touto rozsáhlou akcí proběhla také rekonstrukce značně zchátralých klempířských prvků na věžích a štítech. Všechna okna byla nově natřena. Další rekonstrukční stavební zásah představovalo zrušení počítačové učebny a znovuotevření vestibulu. Školní chodby byly nově vymalovány a bylo na nich nainstalováno nové osvětlení.  V roce 2006 proběhla kompletní rekonstrukce auly a tělocvičny.

 

ARCHITEKTONICKÉ KVALITY

Školní budovu utváří tři dvoupatrová křídla, patrová stavba tělocvičny s aulou a samostatně stojící patrový dům ředitele, takzvaná vila. Křídla jsou řešena jako dvoutrakty s řetězcem učeben, ke kterým na straně do dvora přiléhají spojovací chodby. Dvojici hlavních křídel svírá ústřední polygonální věž o třech patrech, v níž je situován hlavní vchod škol, který navazuje na základní komunikační směry městského organismu. Vyvýšené prostranství před vchodem funguje jako přirozené shromaždiště studentů. Velká nárožní věž měla sloužit také jako astronomická observatoř. Nakonec však bylo od tohoto využití upuštěno z důvodu ne zcela ideálního přístupu na malý ochoz věže. Na hlavní vchod v podvěží navazuje vestibul a široké schodiště s podestami. Aula s tělocvičnou působí svými velkými okny, polygonálním závěrem a věžičkou s lucernou dojmem sakrální stavby. Vila je řešena oproti hlavní školní budově střídmě, ozvláštňuje ji především motiv arkýře. Všechna průčelí školní budovy jsou vystavěna střídmým a čistým způsobem. Jejich štíty spolu s několika věžemi vytvářejí pročleněnou siluetu celé budovy. Dispoziční řešení a hmotná výstavba navržená Ferdinandem Havlíčkem vytváří plynulý přechod mezi mohutnou rozsáhlou budovou sousední školy a menšími obytnými domy v okolí. Prostorové utváření školní budovy charakterizuje jasná a účelná dispozice. Tvarosloví zvolené Janem Kříženeckým na průčelích se ještě částečně hlásí svými stylovými prvky k novorenesanci, avšak některá ornamentika již vykazuje secesní odstíny. Nelze ji však stylově zařadit ani do klasické novorenesance, ani do okruhu staveb ryzí secesní moderny. Projekt nymburské školy představuje pro samotné autory – architekta Ferdinanda Havlíčka a Jana Kříženeckého – jedno z jejich nejkvalitnějších děl. Výslednou podobu budovy školy ovlivnil velkou měrou samotný stavebník – město Nymburk. Ten si pro realizaci školní budovy vybral architekty, jejichž tvorba mu byla stylově blízká a srozumitelná. Představa důstojné a reprezentační stavby byla naplněna a školní budova tak dodnes představuje na místní poměry nadstandartní architekturu výrazných kvalit. V době zrodu české architektonické moderny, vystoupením geniálního Jana Kotěry v prvních letech 20. století, se sice budova nymburské reálky nepřihlásila k tomuto progresivnímu proudu, představuje však prvořadé dílo soudobé produkce a náleží tak suverénně do kapitoly české architektury na přechodu od historizujících tendencí k české moderně.

 

VÝZNAMNÉ UDÁLOSTI

23. května 1903 na náklady nymburské obce zřízeny Vyšší obecná reálka

19. července 1903 ministerstvo kultury a vyučovánípřipojilo svůj souhlas

15. září 1903 slavnostně otevřena 1. třída obecné reálky (53 žáků)

1904 založen spolek pro podporování chudých studujících reálky

1906-1907 nymburská obec nechala postavit pro reálku vlastní budovu

1909-1910 dosažen plný stav, sedmiletou školu opustili první maturanti

1. září 1909 správu reálky převzal od obce stát, změna názvu na C. K. státní reálka

1912 studenti se o prázdninách vydali na třítýdenní výlet do Tater

1. ledna 1914 ředitelem se stal Antonín Bukovský

1914-1918 první světová válka výrazně ochromila život na škole; ve válečné vřavě zahynuli dva učitelé a více než tři desítky absolventů

28. října 1918 v souvislosti se vznikem samostatného státu se změnil i název ústavu na Československá státní reálka v Nymburce

1919 studenti si založili samosprávné orgány a počali hájit svá práva (časopis Zora)

1919 do školy poprvé vstoupily i dívky jako zcela rovnoprávné adeptky na střední vzdělání

1927 v těsné blízkosti reálky vybudováno moderní školní hřiště

14. března 1929 ředitel Alois Kulhánek pozván na narozeniny prezidenta Tomáše Garriguea  Masaryka na Pražský hrad; stejné cti se dostalo i jeho nástupci Jindřichu Voženílkovi

Květen 1929 na školním letním cvičišti reálka uspořádala 1. Nymburské hry o vlajku středoškolského studenstva Republiky československé; sportovní klání se zúčastnilo 53 škol, 468 studentů a 60 studentek.

1. září 1935 reálka přeměněna na osmitřídní Reálné Gymnázium Nymburk

30. září 1938 v souvislosti s rozbitím Československa se na školu nově přihlásilo na 186 žáků žákyň ze zabraného území;  krátce nato rezignoval na svou funkci ředitele Jindřich Voženílek

1939-1945 německá říše na území protektorátu Čechy a Morava od počátku prosazovala germanizaci českého školství a současně usilovala o likvidaci české inteligence; na studenty vyšších ročníků čekalo totální nasazení, stejně tak na učitele; nemálo studentů bylo vyloučeno během studia, někteří učitelé se dokonce ocitli na gestapu a následně byli posíláni do koncentračních táborů

1945 po květnovém osvobození Československa se do svého úřadu vrátil ředitel František Papež, jenž byl zbaven místa nacisty v roce 1941

únor – březen 1948 ředitel František Papež opět zbaven svého úřadu; v dalších dnech následovalo exemplární vyloučení tří studentů

1. září 1948 ústav přeměněn na čtyřtřídní Gymnázium

1. září 1953 gymnázium nahrazeno Jedenáctiletou střední školou; zároveň zkrácení délky studia o jeden rok

1. listopadu 1956 po „protistátním“ činu tří studentů, kteří v noci popsali školní chodby protikomunistickými nápisy, následovalo odvolání dosavadního ředitele Vladimíra Hrabala z funkce a na studenty čekal několika měsíční vězeňský trest

1. září 1960 s prodloužením délky studia na II. stupni o jeden rok se škola změnila na Dvanáctiletku

1. ledna 1961 ústav opět měnil své jméno. III. stupeň se oddělil od tzv. Jedenáctiletky a nová název tříleté školy zněl Střední všeobecně vzdělávací škola

1968 vedení školy marně hájilo zachování školního hřiště, zakrátko zde postaven nový areál železničního učiliště

1. září 1968 na základě velké osobní zainteresovanosti ředitelky Naděždy Kotačové obnoveno čtyřleté Gymnázium

duben 1970 při stranických prověrkách vyloučeni z KSČ čtyři učitelé včetně ředitelky a vyškrtnuto ze strany dalších sedm učitelů; škola tak pykala za svůj statečný postoj při okupaci země v srpnu 1968

1972 přešla škola na plné organisované čtyřleté gymnázium – větev humanitní a přírodovědná, od roku 1974 jen přírodovědná

17. listopadu 1989 přinesl obnovu demokracie a svobody, učitelský sbor společně se studenty intenzivně prožíval zhroucení komunismu

1990 nymburské gymnázium se stalo víceletým – nejprve sedmiletým, od roku 1995 osmiletým

1. září 1993 po úspěšně zvládnutém konkurzním řízení se vedení školy ujal Jiří Kuhn

1997 – 2002 vedení školy odhodlaně hájilo nastoupený model 2 + 1, tzn. Dvě třídy osmiletého a jedna třída čtyřletého studia

2003 nymburské gymnázium za sto let své existence dokázalo připravit do života tisíce mladých, vzdělaných a sebevědomých lidí; absolventi školy se dokáží dobře orientovat ve světě, který na ně čeká po završení studia školy

2007 sto let pod střechou

 

BUDOVA STOJÍ, NÁZVY SE MĚNÍ

1903 – 1909 Vyšší obecná reálka v Nymburce

1909 – 1918 C. K. Státní reálka v Nymburce

1918 – 1935 Československá státní reálka v Nymburce

1935 – 1948 Reálné gymnázium v Nymburce

1948 – 1953 Gymnázium v Nymburce

1953 – 1960 Jedenáctiletá střední škola v Nymburce

1960 – 1961 Dvanáctiletá střední škola v Nymburce

1961 – 1968 Střední všeobecně vzdělávací škola v Nymburce

1968 - 2015 Gymnázium Nymburk

Od roku 2015 Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce

Aktuální informace

25.06.2019

každé pondělí 9:00 - 11:00 hod. Průkazky na dopravu potvrzujeme až na začátku školního roku v září.

Významní absolventi

Absolvoval v roce 1942.

Narodil se 3. 8. 1921 v Nymburce. Sprinter, který začínal v Orlu Nymburk (1940). 

Anketa

 
Vyberte motto školního roku 2019-2020
Motto 1 14 %
Motto 2 20 %
Motto 3 58 %
Moto 4 8 %
Celkový počet hlasů: 132
Archiv anket

Svět v roce založení školy

James Joyce

2. únor 1903

Irský spisovatel James Joyce (1882-1941) opustil ve dvaceti letech své domovské město Dublin a odešel do Paříže. Jeho hlavním problémem byl nedostatek peněz.

Nejčtenější

01.08.2019

Prázdniny, ač se nám to líbí nebo ne, se přehouply do své druhé poloviny. Jako každý rok dáváme na výběr 4 možnosti pro motto školního roku. Nedá se pochybovat o tom, že i nadcházející rok bude rokem velice bohatým a činorodým. Žáky a učitele čeká spousta práce, učení a zážitků. Pro některé bude tento rok prvním na Gymnáziu Bohumila Hrabala, pro někoho rokem posledním. Každý z nás přijde do školy s různými představami, předsevzetími, cíli a přáními. Věříme, že přesto je pro nás všechny jedno společné - snaha o co nejlepší výsledky.

Dejte hlas myšlence, která by nás měla celým školním rokem provázet a ke které se budeme v jeho průběhu obracet. Bude nás motivovat a vést k cíli. V anketě, která je zveřejněna v první srpnový den, jsou citáty uvedeny jen číslem motta. Autorem všech myšlenek, které se i z dnešního pohledu jeví jako velice aktuální, je řecký filozof Sokrates (469 - 399 p. n. l.).

Zde je jejich kompletní přehled.

Motto 1

Silné mysli diskutují o myšlenkách, průměrné o událostech a slabé mysli o lidech.

Motto 2

Tajemstvím změny je soustředit veškerou svou energii ne na boj se starým, ale na budování nového.

Motto 3

Kdo chce pohnout světem, musí se nejdříve pohnout sám.

Motto 4

Nebudeme žít lépe, pokud nebudeme hledat, jak se stát lepšími.

 

celý článek
29.07.2019

Přejeme všem návštěvníkům našich stránek krásné léto a na konci srpna se těšíme na shledanou!

celý článek
 
J. W. Goethe: Nestačí vědět. Nestačí chtít. Je třeba konat.