EKOKURZ 2023

pondělí 29.5.

Je pondělí ráno a všichni z předmaturitního ročníku, co tento rok docházíme na biologický seminář, jsme se sešli v učebně 51 na oficiální zahájení letošního ekokurzu. Program pro tento den? Návštěva Ostrova v Nymburce, kde budeme mít za úkol hned několik věcí: poznávat druhy rostlin a hmyzu na vymezené ploše, dále výlov několika vodních potvůrek z lokálních vodních zdrojů a nakonec určování faktorů samotné vody. Zdá se to jako slušná práce, ale pro nás, jakožto zkušené biology to nebyl žádný problém. Po úvodním proškolení se všech pět vytvořených skupin vyzbrojilo nezbytnými pomůckami - zadání, misky, síťky, ještě větší síťky! Naše armáda byla připravena k boji… to jest k profesionálnímu pozorování.

Ihned po příchodu na místo došlo k rozmístění na vybraná stanoviště. Jedny ze stanovišť tvořily ty skupinky, které si zvolily věnovat se jako první pozorování rostlin a hmyzu. To probíhalo tak, že čtverec s dřevěným rámem, sítí uprostřed a rozměry metr na metr (viz fotky), se položil do vzrostlé trávy. Poté bylo třeba určit a spočítat jednotlivé rostliny, které se v tomto prostoru vyskytovaly. Dalším z úkolů bylo pak zakreslování rozmístění těchto druhů na milimetrový papír.

Co se zkoumání hmyzu týče, to probíhalo tak, že jsme se chopili velké sítě a všemožně s ní máchali a tahali ji ve vysoké trávě, dokud se v ní neobjevilo něco k pozorování. Pak už zbývalo jenom mírumilovně přemístit hmyzí obyvatelstvo do speciálních plastových nádob, abychom je mohli snáze určovat, a to pomocí aplikace nebo učebních materiálů.

Mezitím se zbylé skupiny věnovaly hydrobiologii, čili opět lovu a určování, tentokrát však ve vodním prostředí. Zde byly mimo jiné využity dvě sady, které obsahovaly potřebné chemikálie k určení například pH vody, množství amoniaku v ní či jiných dalších látek. Samozřejmě došlo i k prostřídání skupin, aby měli všichni vše splněno.

V rámci odpoledne jsme byli poctěni návštěvou Jiřího Šantavého, který je nejen loňským absolventem našeho gymnázia, ale také vášnivým ornitologem. Díky němu jsme se dozvěděli mnohé o tom, jak se vlastně taková ornitologie provozuje - od základní teorie, přes kroužkování, místní druhy až po detailní ukázku čerstvě nachytaných ptáků.

úterý 30.5.

Všichni se postupně shromažďujeme na nymburském hlavním nádraží, odkud pak autobusem vyrážíme směr ZOO Chleby. Po příjezdu se ihned někteří z nás citově navázali na místní kozí osazenstvo, jenž se nachází hned u vchodu do tzv. Nové ZOO. A když nastal ten pravý čas (to jest 10 hodin), rozdělil se náš zájezd do svých přirozených skupin, a to na tu pana Barančíka (bis2) a druhou paní Svěcené (bis3). Bis 2 prováděla paní Fraňková, manželka pana Reného Fraňka, ředitele Chlebské ZOO, který se sám pak ujal Bisu 3.

Musím přiznat, že dnešní zážitek lze jen těžko popsat slovy. Ne každý totiž dokáže povídat o zvířatech a zároveň dát studentům rady, jak si najít partnerku na základě kritérií, které běžně platí v přírodě. Já sám jsem byl součástí skupiny pana Fraňka, takže nemohu posoudit za skupinu druhou, ale za sebe i za ostatní z mé skupiny si troufám říct, že my jsme se určitě nenudili.

Avšak vtipy stranou, Chlebský areál nabízí spoustu zajímavého k vidění. Kromě kozího výběhu se zde nachází například medvědí rodinka, velbloud dvouhrbý, dva majestátní lvi, akvária s rybkami, surikaty, klokan, a mnoho mnoho dalšího. To vše jsme tu dnes mohli spatřit a dozvědět se tak opět něco nového.

středa 31.5.

Dobrodružství ekokurzu pokračuje již třetím dnem, a to v učebně číslo 73 v 7:45. Dnešní návštěvou je pan Jakub Weber, který nám přišel představit problematiky spjaté s klimatem.

Jako první nás čekala interaktivní hra, a bylo tedy nutné se rozdělit do 6 skupin. Každý tým v této hře představoval vybrané zastupitelstvo imaginární vesnice, které po dobu šesti let zavádí určitá opatření proti budoucím klimatickým změnám. Do všech skupin byla rozdána obálka právě s těmito opatřeními (např. revitalizace mokřadů, zavedení lesoparku, postavení bazénu či šetrnější úprava trávníků), přičemž každé mělo svou cenu a uvedené body indexu zdraví. Každým rokem se rozpočet skupin zvýšil o 2 mil Kč, a bylo jen na nich, do čeho a kdy investují tak, aby na konci hry byly nejen v plusu s financemi, ale měly také alespoň 60 bodů indexu zdraví. Kromě toho se náhodně losovaly roční klimatické změny, jako extrémní sucha, přívalové deště nebo stoleté povodně. Pak se teprve ukázalo, zda se dané investice vyplatily či nikoli.

Tato hra sloužila obecně k tomu, abychom se dokázali zamyslet nad závažností určitých podnebných změn, a jaká by byla jejich nejvhodnější řešení.

Na základě nově získaných informací jsme se po dvou houfech vydali do okolí školy pátrat po místech, které určitým způsobem ovlivňují místní podmínky. To jest například místa častého zadržování vody, kde je naopak spíše sucho, kde chladněji či tepleji a proč, funkce typů místních vegetací apod.

Po návratu do školy, ukončení první části programu a rychlém obědě, jsme vyšli směr nymburská čistírna vody. Tam nás přivítala paní Fryčová, jež zastává funkci technoložky, a provedla nás celým areálem, samozřejmě i s výkladem. Sluníčko bylo dnes plné síly, a proto vyhrál ten, kdo se vybavil čepicí nebo i opalovacím krémem. Zbytek? Byl takřka sežehnut. No a když byla prohlídka u konce, utekli jsme všichni zadními vrátky a honem domů.

čtvrtek 1.6.

Nastal již předposlední den a my se vydáváme směr Huslík, kde se bude odehrávat celý dnešní program. Ovšem abychom se tam dostali, museli jsme hned po ránu absolvovat menší túru, a to 4,5 km (zhruba hodina cesty) z Poděbradského nádraží. V záchranné stanici nás uvítal opět pan Jakub Weber, který si připravil další povídání, tentokrát však na trochu jiné téma - biodiverzita. Naše semináře tak řešily otázku, co to vlastně taková biodiverzita je, čím může být narušena a čím naopak podpořena.

Společně jsme si také (znovu) zahráli hru, při které se měla ověřit naše schopnost týmové spolupráce. Tato hra se točila okolo modelu “ideální krajiny”, kterou znázorňovala konstrukce z dřevěných těles, a každý tým měl za úkol tuto ideální krajinu postavit znovu tak, aby se shodovala s originálem. Ovšem, postavit něco znovu dle vzoru je pro gymnazisty zcela banální, a proto vždy celé družstvo “oněmělo”, až na dva vyvolené, kteří pro změnu “oslepli” (byly jim zavázány oči). Dle mého názoru jsme se projevili nejen jako inteligentní, ale taktéž kreativní studenti, neboť zatímco někteří komunikovali skrze ťukání o podlahu, signalizující tak určitou barvu či odpověď ano/ne, jiní si ze svých slepých spolužáků udělali loutky, a naváděli jejich pohyby pomocí provázků.

Cílem této hry bylo uvědomit si, že ve světě ekologie je velmi důležité, aby mezi sebou lidé komunikovali a došli tak ke společnému řešení. Nikdo by tedy neměl ostatním poroučet, co dělat, aniž by on sám nedělal nic.

V rámci odpoledního programu se nás ujal pan Martin Šandera, jenž je zoologem poděbradského muzea, a který nás zavedl do luční oblasti za Huslíkem. Tam se nachází několik málo mokřadů, s jehož živočišnou říší jsme byli velmi blízce seznámeni (poznámka autora: všechna zvířátka byla vždy vrácena zpět do vody).

Mimo to, odpolední slunce se rozhodlo trumfnout svůj včerejší rekord, a proto bylo značně těžké věnovat pozornost výkladu, a ne hořícím vlasům nebo rudnoucí kůži. Teleportovací stanicí bohužel nikdo neoplýval, takže nám nezbývalo nic jiného, než se i přes parné počasí doplahočit zpět na vlak.

pátek 2.6.

A je to tu, velké zakončení… tedy… skoro. Nejprve je potřeba splnit posledních pár úkolů - napsat závěrečný test a zpracovat výsledky našeho pondělní pozorování do prezentace, kterou následně předneseme. Proto se skupiny musely naposledy semknout, aby měly za dvě vyučovací hodiny hotovo.

To se naštěstí podařilo, takže všichni postupně vystoupili se svými výtvory. Pak už jenom krátké shrnutí na závěr, rozdání opravených testů, vyřešení známek a honem na oběd. Loučíme se tak s naším prvním a posledním ekokurzem, který přinesl nejen intenzivní výukový program, ale především spousty zajímavého vědění.