prof. PhDr. Bohuslav Novotný, DrSc.
Prof. PhDr. Bohuslav Novotný, DrSc. (3. 10. 1921-31. 10. 1996), historik pravěku a archeolog neolitu v Evropě (se zaměřením na Slovensko), vysokoškolský pedagog a vědecký pracovník v Bratislavě, Trnavě a Nitře, prorektor Trnavské univerzity v Trnavě, absolvoval reálné gymnázium v Nymburce v roce 1939.
Narodil se v Polabci u Poděbrad do rodiny ruského legionáře. Po maturitě zamířil na podzim roku 1939 na České vysoké učení technické, ovšem v důsledku uzavření českých vysokých škol nacisty 17. listopadu 1939 jeho studium brzy skončilo. Zapsal se alespoň na kolínskou obchodní akademii, kde roku 1941 podruhé odmaturoval. Během války pracoval jako úředník a také byl totálně nasazen. Na vysokou školu mohl konečně nastoupit až v roce 1945. Po třech letech (studium bylo tehdy možné mimořádně zvládnout i za kratší dobu) promoval (a získal i doktorát) v oboru prehistorie, slovanská archeologie (u prof. J. Filipa a J. Eisnera) a klasická archeologie (u prof. J. Čadíka a R. Vackové) na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Již od svých středoškolských studií spolupracoval s Polabským muzeem v Poděbradech a také s muzeem v Kolíně. Po promoci byl čtyři roky zaměstnán jako správce pravěké sbírky v Muzeu hlavního města Prahy, kde pracoval ale už při studiu od roku 1945. Jeho zásluhou byla archeologická expozice muzea v rozsahu jako před válkou otevřena od roku 1947. Pečlivá a podrobná inventura, která tomu předcházela, je počinem, na nějž dodnes v této instituci navazují. Terénní práce B. Novotného z tohoto období spočívaly v realizaci záchranných archeologických výzkumů na nalezištích odkrytých při různých stavbách (např. hrob velmože ze starší doby římské v Bubenči, v Ungeltu u Týnského chrámu nebo na hradišti v Šárce).
V roce 1952 se oženil se slovenskou archeoložkou Máriou Lackovou a společně se přesunuli na Slovensko. Tam Bohuslav Novotný nejprve mezi lety 1952 a 1957 působil jako vědecký pracovník Archeologického ústavu Slovenskej akadémie vied (SAV) v Nitře na pozici vedoucí odborné dokumentace.
Současně od roku 1953 přednášel i na Filozofickej fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde se v roce 1956 habilitoval a vedl i její archeologické oddělení na Katedře všeobecných dějin. V průběhu své akademické dráhy (profesorem byl jmenován v roce 1965) vyškolil velkou řadu (více než 100!) slovenských archeologů a podílel se na výchově posluchačů historie i speciálních historických oborů. Velmi mnoho úsilí věnoval vybudování školních archeologických sbírek a odborné knihovny. V roce 1992 změnil působiště a v závěru života pracoval na Trnavské univerzitě, od roku 1994 i jako její prorektor. Na katedře humanistiky Filozofické fakulty v té době a na jeho podnět vznikl odbor klasické archeologie (dnes existuje jako samostatná katedra).
Celý život studoval mladší a pozdní dobu kamennou (neolit a eneolit), jeho hlavním přínosem bylo stanovení přesné periodizace tohoto období pravěku pro oblast dnešního Slovenska. Zajímal se ale samozřejmě o další období.
V době práce v SAV vybudoval středisko pro výzkum dolního Pohroní v Šarovcích. V letech 1953-1956 tam sám prováděl vykopávky. Kromě toho vedl i od roku 1965 výzkumy v oblasti Tater a na Spiši. Se svými svěřenci např. prokázal existenci osídlení v polohách nad 700 m nad mořem v období neolitu. Z jeho iniciativy vzešla tradice mezinárodních sympózií o eneolitu a starší době bronzové.
Bibliografie jeho monografií a odborných článků zaznamenává více než 400 titulů. Knižních publikací napsal přibližně dvacet. Syntetickou slovníkovou prací, která dokládá Novotného široké povědomí o evropské i světové archeologii, je Encyklopédia archeologie (Obzor, Bratislava 1986). Je napsaná poutavým jazykem a bohatě doplněna obrazovým materiálem, což z ní dělá knihu přístupnou i laickým zájemcům o tento obor. V letech 1959-1968 vydával B. Novotný Bibliografii slovenské archeologie a redigoval i fakultní sborník Musaica na FF Komenského univerzity v Bratislavě. Vydával také cizojazyčné archeologické slovníky. Byl členem mezinárodních archeologických vědeckých společností, Univerzita Komenského ocenila jeho celoživotní přínos zlatou medailí.
Prof. Novotný zemřel v Bratislavě na srdeční záchvat ve věku 75 let.
Zdroje: