Tajné dokumenty a špionážní praktiky: Jak jsme se podívali do Archivu bezpečnostních složek v Praze

Archiv, gulagy a špionážní triky – to byla jen část naší exkurze. Když jsme si mysleli, že nás čeká klidný návrat domů, vlak rozhodl jinak. Co všechno nás čekalo, a hlavně jak jsme se dostali domů?
Ve středu 29. 1. 2024 jsme se společně s dějepisným seminářem vydali na exkurzi do Archivu bezpečnostních složek v Praze, s doprovodem Mgr. Barančíka. Archiv uchovává a zpřístupňuje dokumenty, které se týkají činnosti represivních složek během komunistického režimu v Československu. Měli jsme tak jedinečnou příležitost nahlédnout do historie a seznámit se s tím, jak fungovala tajná policie a jiné složky.
Exkurze začala krátkou přednáškou o tom, co to archiv vlastně je a jak funguje, načež jsme se dozvěděli, že jde o jediný archiv, který vydá složku na kohokoli, pokud si o ni požádáme, a na rozdíl od jiných archivů neanonymizuje některé informace. Také nám byla představena online databáze archivu, ve které jsou spisy naskenovány a dají se vyhledat pomocí klíčových slov.
Poté nám promítli instruktážní video z roku 1982, které sloužilo jako úvod do špionážní práce pro nové agenty Státní bezpečnosti.
Další část exkurze se věnovala rekonstrukci jednoho z propagandistických narativů studené války – „vysazování“ takzvaného „amerického brouka“, tedy mandelinky bramborové. Viděli jsme dobové dokumenty a spisy, které ukazovaly, jak tento příběh využívala tehdejší propaganda. Dokonce nám byl ukázán spis s fotografiemi z rekonstrukce vysazování mandelinky bramborové.
Jedním z nejzajímavějších exponátů byl přístroj určený ke čtení složek, které byly mikrofilmovány a zmenšeny za účelem ušetření místa. Tento přístroj dokázal dokumenty zvětšit tak, aby byly opět čitelné. Dále jsme prošli chodbami, kde je uloženo přibližně 20 kilometrů archivních materiálů.
Zajímavým bodem programu bylo také nahlédnutí do restaurátorské dílny, kde jsme se dozvěděli, jak se staré dokumenty opravují a chrání před dalším poškozením.
Po krátké přestávce přišla na scénu druhá část programu, a to prezentace na téma gulagy. Byl nám představen projekt dvou studentů archeologie, kteří se vydali do jednoho z polorozpadlých gulagů v Rusku. Na základě toho pak vytvořili jeho VR simulaci.
Díky ní jsme si na závěr mohli vyzkoušet unikátní zážitek ve virtuální realitě – simulaci toho, jak to vypadalo v sovětském gulagu. Tento projekt měl sloužit jako přiblížení tématu studentům trochu jiným způsobem než je výklad, a co nejživější představě o tom, jak to vlastně v gulagu chodilo.
Na cestě domů to pak začalo být opravdu dobrodružství. Vlak z Prahy nás sice pěkně dovezl až do Lysé nad Labem, ale tam nás čekalo překvapení – trať byla z důvodu mimořádnosti uzavřena. Takže jsme se místo pohodového vlakového cestování mačkali spolu s ostatními lidmi v autobusu, který nás odvezl do Nymburka.
Kdo by si pomyslel, že se z obyčejné cesty domů stane malý test trpělivosti a schopnosti najít humor i v situacích, které neodpovídají plánu. Naštěstí naše malá skupinka neztratila optimismus a všichni se nakonec dostali domů živí a zdraví.
Karolína Škaroupková, 7MA
Jak to vypadalo ve VR si můžete přečíst v příspěvku:


