Jazykový kurz Eastbourne
Začátkem října se skupinka 12 studentů našeho gymnázia vypravila na krátkodobý jazykově-poznávací studijní pobyt do Anglie. Strávili týden v anglických rodinách s dopolední výukou angličtiny, ale měli také možnost poznat okolí Eastbourne. Prostřednictvím "zprávy z cest", kterou zpracoval František Zajíc (7MB), můžete nahlédnout do "podpalubí" výpravy...
Anglie 1. den
Minulý týden (4. - 10. 10. 2015) jsem byl spolu s dalšími vybranými studenty na jazykově-poznávacím zájezdu v Anglii. Bylo to skvělé!
Den 1., Sobota 3. 10.
Ještě nemám zabaleno. Odjíždí se přece až zítra v půl jedné. Mám celou noc a celé dopoledne. Jedu do Prahy a trávím čas se svými kamarády a se svou přítelkyní. Krásně strávená sobota. Už je čas jít. Trochu déle se loučím. Na nádraží dobíhám akorát tak abych viděl, jak mi ujíždí poslední vlak. Panikařím. Chytám se za vlasy a řvu zoufalstvím. Nakonec přespávám u přítelkyně a zjišťuji, že budu mít na balení hodinu čistého času. Ideální. Nastavuji si dva budíky.
Den 2., Neděle 4. 10.
Probouzí mne budík. Přitulím se a spím dál. Stačí, když vstanu na ten druhý budík. Druhý budík se dlouho neozývá. Kouknu na hodiny. První budík jsem zaspal. Mám 15 minut, abych došel na metro vzdálené 10 minut chůze. Tak-tak dobíhám metro. Lístek si koupit nestíhám. Na druhé zastávce přistupuje revizor. Přestupuji do jiného vagonu. Na nádraží přijíždím včas.
Nastupuju do vagonu a vlak odjíždí. Sedám si a zmožen únavou usínám. Probouzím se. Vlak odjíždí z Nymburka. Rychle běžím ke dveřím a skoro už za jízdy vystupuji z vlaku. Ještě, že jsem jel rychlíkem. Přestupuji. Nastavuji si dva budíky, abych nezaspal. Probouzím se a zamačkávám budík. Vystupuji. Vlak odjíždí. Zvoní mi telefon. Přítelkyně volá, abych nezaspal a včas vystoupil. I tak děkuju.
Přicházím domů. Jdu do pokoje. Přemýšlím, co si potřebuji sbalit. Usoudil jsem, že je to jen týden, že bych v případě potřeby přežil s tím, co mám na sobě a začínám do kufru (o kterém vůbec nemám ponětí, jestli odpovídá předepsaným rozměrům) házet náhodné věci. Přidávám jídlo. Pohodička, mám ještě 15 minut. Jdu do sprchy. Nějak neteče teplá. Trochu si hraji s kohoutkem. Výborně, ideální teplota. Počkat, já vlastně pospíchám! Rychle se utírám. Chtěl jsem vyrážet před minutou. Volám na maminku do obýváku ahoj a vybíhám ze dveří. Vlak stíhám úplně v pohodě. Ještě minuta do odjezdu.
Vystupuji v Nymburce. Jdu si nakoupit pitivo, poněvadž jsem zjistil, že jsem si nesbalil ani kapku vody. Jdu ke gymnáziu. Nikdo nikde. Sedám si na schody a začítám se do žluté knihy (studijní text biologické olympiády). Dozvídám se spoustu zajímavých informací o evoluci. Přijíždí pan profesor Raja. Zanedlouho i ti ostatní. Pan profesor nás varuje, ať si přebalíme, ke kufrům se prý dřív než u hostitelských rodin nedostaneme. Odmítám si přebalovat a deleguji tento problém na své budoucí já. Beztak si dělá legraci. Určitě nás ke kufrům pustí. Přijíždí obrovský oranžový autobus. Vystupuje naše průvodkyně Monča. Pěkná, říká Pája Souček. Vskutku.
Nasedáme do autobusu. Nás je 12, cestou nabereme ještě jednu skupinku ze ZŠ Lužná u Rakovníka. Malé děti, 7. - 9. třída. Alespoň bude co jíst, až dojdou zásoby, říká Bořek Kolář. Tou dobou jsme ještě nevěděli, jak blízko je k pravdě. Děti nastupují. Hladina hluku v autobuse se zpětinásobila. Monča rozdává kvízy. Prý se budou vyhodnocovat na konci zájezdu. Hlavní je, neztratit je. Rozhoduji se spát. Probouzím se na prý poslední české benzínce. Čurací pauza. Cestou zpět z toalety do busu objevuji na zemi ležící stoh časopisů Playboy, očividně na vyhození. Inu, jsem dospělý. Beru si jeden výtisk. Znovu se rozjíždíme. Chlubím se svým úlovkem. Jsem kárán, že jsem jich nevzal víc. Po přečtení několika článků usínám.
Probouzím se na německé benzince. Čurací pauza. Před toaletami je ohromný dav lidí. Čekám a pro zkrácení času se dívám po dívkách. Najednou zjišťuji, že dav je tvořen výhradně dívkami. Vskutku, pánské toalety jsou prázdné. Zaplatím 70 centů a dostanu kupon na 50. Dáváme s Bořkem dohromady své kupony a kupujeme mentosky. V rámci utužení mezinárodních vztahů nabízíme jedné Němce. Poděkuje česky. Prý jedou do Anglie na jazykový kurz. Bezva, alespoň tam nebudeme sami. Jdu do autobusu, usínám.
Probouzím se na německé benzince. Nechce se mi. Spím dál.
Pokračování…