Vlajka pro Tibet

V průběhu týdne od 10. 3. - 14. 3. bude výše uvedené problematice věnován čas na hodinách a seminářích spadajících do kompetence komise ZSV. Následně přikládám článek občanského sdružení Lungta, která se tibetské problematice dlouhodobě věnuje.

Dne 10. března 2014 si prostřednictvím mezinárodní kampaně "Vlajka pro
Tibet" připomeneme 55. výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci Tibetu.
Mezinárodní kampaň "Vlajka pro Tibet" vznikla v polovině devadesátých let v
západní Evropě s cílem poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v
Tibetu. Česká republika se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996, v
loňském roce kampaň v ČR podpořilo 61 škol včetně Karlovy univerzity.
Kde jinde než na akademické půdě by se této problematice měla věnovat
pozornost? Kde jinde než na akademické půdě by se mělo bojovat za to, co je
naší demokratické společnosti drahé? V této souvislosti bychom také měli
vzpomenout na upálené české studenty Jana Palacha a Jana Zajíce, kteří
položili v boji za svobodu naší země život. Stejnou, nejkrajnější formu
protestu, si za poslední čtyři roky zvolilo přes
120 Tibeťanů. Nedílnou součástí vzdělání mladé generace je i povědomí o
světovém dění a o zemích, kde demokracie není samozřejmostí. Jménem Spolku
Lungta Vás tímto žádám, abyste jako zástupci školy projednali na svém
zasedání možnost připojit se ke kampani "Vlajka pro Tibet".
Akci můžete podpořit vyvěšením tibetské vlajky dne 10. března 2014 v souladu
se zákonem č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky.

V Tibetu jsou desítky let porušována základní lidská práva, včetně
systematického potlačování svobody slova, politického a náboženského
vyznání, národní a kulturní identity. Tibeťané nemohou používat své státní
symboly (například tibetskou vlajku, státní znak), dochází k diskriminaci
tibetského jazyka (na úřadech, v nemocnicích a většině škol je úředním či
vyučovacím jazykem čínština) a v důsledku cílené migrace čínských obyvatel
na území Tibetu také k diskriminaci rasové.
Tibeťané se stali menšinou ve své vlastní zemi. Tibeťanům jsou dále odpírána
práva na vzdělání (podle oficiální statistiky čínské vlády je míra
negramotnosti Tibeťanů starších 15 let více než 50%), právo na zdravotní
péči atd. Dochází k cenzuře sdělovacích prostředků. Lidé jsou zatýkáni,
zadržováni a souzeni bez práva na obhájce a řádný soudní proces. Dochází k
mučení politických vězňů a k diskriminaci jejich rodinných příslušníků.

V říjnu roku 1949 vyhlásil předseda Ústředního výboru komunistické strany
Mao Ce-tung vznik Čínské lidové republiky. O rok později vtrhla do Tibetu
čínská vojska a nepočetná tibetská armáda byla zničena v bitvě v Čhamdu. V
roce 1959 uprchl 14. dalajlama do Indie, kde později ustanovil tibetskou
exilovou vládu. Po jeho odchodu ze země vypuklo v Tibetu povstání proti
několik let trvajícím represím a čínské politice, znevýhodňující Tibeťany v
jejich vlastní zemi. Dne 10. března 2014 si připomeneme 55. výročí tohoto povstání. Zemřelo při něm
přibližně 80 000 Tibeťanů. Více než milion Tibeťanů zemřelo v následujících
letech ve vězeních, pracovních táborech, v důsledku hladomoru apod. Po sérii
masových demonstrací v letech 1987-89 bylo v Tibetu na 13 měsíců vyhlášeno
stanné právo.

Dalajlama se stal ve stejné době laureátem Nobelovy ceny míru, v roce
1990 přijal pozvání prezidenta Václava Havla a poprvé navštívil
Československo. V roce 2008 proběhly v Tibetu masivní protesty proti
porušování lidských práv, při nichž zemřelo několik desítek Tibeťanů, více
než tisíc lidí bylo zatčeno čínskou policií. Tibet je od té doby kvůli
obavám z demonstrací spojených s výročím březnového povstání v období od
února do května každoročně zcela uzavírán nejen pro turisty, ale i pro
zahraniční pozorovatele a média. Za poslední čtyři roky si sebeupálení, jako
nejkrajnější formu protestu proti politickému, kulturnímu a náboženskému
útlaku ze strany Číny zvolilo přes 120 Tibeťanů.