Stříbrná expedice: Máchův kraj

V Doksech jsme se vydali k Máchovu jezeru, podél kterého jsme se drželi první polovinu cesty. Asi po 6 kilometrech jsme si dali pauzu na oběd, který jsme měli z domova, a odpočinek na trávě. Hodinu na to jsme se vydali už směrem k našem u prvnímu nocovišti do Provodína. Moc zastávek jsme nedělali, jelikož nás strašila předpověď blížícího se deště. Naštěstí jsme si v klidu zvládli připravit přístřešek, pod kterým jsme spali. K večeři jsme si ten den udělali noky s boloňskou omáčkou. Následoval dezert v podobě maršmelounů opečených na ohni.
Další den jsme si díky dešti přispali a po snídani v podobě instantní kaše vyrazili zase na cestu. Na oběd jsme si udělali zastávku nedaleko Pithrova pramene, kde jsme si dočerpali zásoby vody a zkrátili chvíli hrou UNO.
Následovala cesta na Hradčanskou vyhlídku, během které jsme viděli Skalní bránu a jeskyni Psí kostel. Ten den jsme měli v plánu přespat pod převisem, jelikož k němu byl ale špatný přístup, tak jsme se po krátkém přemýšlení rozhodli najít jinou alternativu. Mezitím jsme si stihli ještě uvařit k večeři instantní těstoviny. Po menších komplikacích jsme se konečně dostali do nedalekého opuštěného kempu, který byl nakonec naším nocovištěm. Bylo už šero tak jsme se jenom rychle připravili na spaní.
Poslední den jsme vyráželi celkem brzo, protože nás čekal ještě kus cesty směr Bezděz. Cesta vedla převážně lesem, což nám vůbec nevadilo. Dělali jsme si postupně pauzy na pití a malé občerstvení, co nám ještě v zásobách zbylo. K obědu jsme si udělali polévky do hrnečku a posilněné pak vyrazili vstříc menšímu převýšení, které vedlo směrem na hrad. Z rozcestí “Bezděz (pod hradem)” jsme jen seběhli k nádraží, kde jsme nečekaně stihli dřívější vlak do Nymburka.
Celkem za celou expedici jsme ušli skoro 50 kilometrů. Přestože cesta vždycky nebyla nejlehčí a narazili jsme i na malé překážky, jsme si ji užili a budeme na ni rádi vzpomínat.

Linda Valtrová, Anna Farkašová, Marie Hrdličková a Tereza Křížová