Dalšího dne nás čekala zastávka v dunajské soutěsce, kde jsme se svezli na lodích až k jeskyni Ponicova, kterou jsme prošli nazpět k autobusu, jenž nás odvezl do Eibenthalu. Zde jsme strávili další dvě noci. Snídaně i večeře obstarali krajané a my tak mohli přičichnout blíže k jejich kultuře.
4. den jsme strávili výstupem na vyhlídku Znamána, kde jsme povečeřeli formou grilování, zazpívali si u táboráku a spali pod širákem. Následujícího dne jsme cestou zpět narazili na bývalé antracitové doly spolu s hornickou kolonií.
Po deštivé noci ve stanech nás autobus převezl do vesnice sv. Helena, odkud jsem pěšky vyrazili do vesnice Gernik.
Dalšího rána jsme navštívili místní skanzen s milým panem průvodcem a pokračovali jsme v cestě do vesnice Rovensko. Cestou se k nám dokonce přidal psí kamarád, který nás doprovázel až do cíle a následně s námi přečkal i noc. A nebyl náš jediný zvířecí spolubydlící, v zahradě totiž pobývali i 2 pštrosi.
Posledního dne nás čekal i náš poslední výšlap, a to do Sichevity, kde už na nás čekal připravený autobus společně s 16 hodinami cesty domů.
A statistiky? Za 8 dní nachozeno téměř 100 km a nastoupáno 3750 m.