Lyžařské radovánky (LVVZ č. 4)
Ať už sníh a nebo tráva,
septimu A ani B nezastaví překážka žádná.
Ano, jejich lyžák visel sice na vlásku,
ovšem pan Eliška s paní Poprovou rozhodli se postavit za tuto chásku a lyžák nakonec přeci jen sjednali.
Bylo to tedy 20.1., kdy se třídy s radostí a nadšením
vydaly autobusem na cestu za lyžováním
do Rokytnice nad Jizerou.
Při příjezdu vypadalo to poněkud bídně:
Sněhu moc nebylo, a to napříč zimě.
Naštěstí příroda stála na jejich straně
A do příštího dne zasněžila stráně.
Už nebránilo tedy nic
Vydat se zimním radovánkám vstříc.
První den pouze běžky, a to ke všemu s cestou na kopec…
Pěšky!
Lanovky totiž nejely.
Den druhý - skialpy.
Cesta po hřebenech a přes sjezdovku zpátky.
Den tři - hurá! Již stojíme na lyžích.
Konečně studenti dočkali se
sjezdovek upravených.
Den čtyři - úterý - program stále stejný,
Ještě však zdaleka neotřelý.
Dopoledne rychlé lyže,
Odpoledne pomalejší, zato však mnohem klidnější
staré dobré běžky.
Pátý den, stále se vezem.
Den šestý, blíží se konec teskný.
A tudíž je potřeba přípravy zahájit
A následující den zpět do Nymburka se vypravit.
Sedmý den, konec je zde.
Úklid a balení, všude to vře!
Celá chata v pohybu je - dolní i horní -
Studenti lítají jako namydlení,
Aby dosáhli učitelů spokojení,
Že je všechno jak má být.
A i když jejich pobyt končí
Nikdo neodejde dokud se nerozloučí
S milou a pracovitou
paní kuchařkou -
paní Kučerovou Aničkou.
Všichni tleskají a slzy téměř tečou,
Vyznávají vděčnost za každou porci značnou,
Výtečnou! Božskou přímo troufám si říct!
Láhev vína pro ni shrnuje náš dík.
Teď, když už pocta byla vzdána
A po několika hodinách
chata řádně uklizena,
Nezbývá, než do autobusu nasedat
A na další rok tomuto místu sbohem dát.
Ondřej Klíma, 7MA
