Tanky na plovárně
V rámci výuky českého jazyka a dějepisu navštívili studenti kvart v úterý 18. 11. 2025 v auditoriu ZŠ Komenského divadelní představení Tanky na plovárně aneb dospívání v 60. letech.
Hra je dokumentární inscenací o historii 20. století, viděnou očima těch, kdo byli tehdy mladí. Zprostředkovává nedávnou minulost z různých úhlů pohledu.
Co nás zaujalo? Co jsme se dozvěděli nového? Co nás překvapilo?
Zaujalo mě celé zpracování představení, nešlo jen o převyprávění příběhů. Herci mluvili, jako kdyby byli v minulosti, atmosféru dokreslovaly zvukové nahrávky, promítání a světelné efekty. Bylo fajn, že tu byly i příběhy z každodenního života.
Zajímavý mi přišel velký papír, na který promítali, kreslili a psali. Bylo to originální.
Nejvíc mě překvapilo zoufalství lidí té doby, kteří byli ochotní třeba vyskočit z letadla a zlámat si nohy, aby mohli zůstat v Kanadě, ve svobodné zemi.
Překvapilo mě, jak se v 60. letech žilo, co ovlivňovalo, jestli se děti mohou po základní škole dál vzdělávat. Je zvláštní, slyšet to od lidí, kteří to zažili. Připadalo mi, že se něco takového muselo dít hrozně dávno, ale ono to vlastně vůbec dávno není.
Překvapilo mě, že to nejsou herci, že ti lidé hrají svoje vlastní příběhy.
Nejvíc mě zaujal příběh pana Jindřicha, který byl v srpnu 1968 v Itálii, překvapilo mě, že se v září vrátil domů.
Zajímavé mi přišlo pražské kino, kde jste zaplatili vstupné a mohli jste v něm zůstat celý den.
Líbilo se mi, jak se jejich příběhy střídaly.
