Exkurze do Německa
Ve čtvrtek 6. září 2012 ve 4:15 jsme se sešli před školou a díky CK Matoušek Poděbrady a průvodkyni paní Libuši Hladinové jsme se mohli vydat směr Německo.
Kolem desáté hodiny dopoledne jsme už byli v Regensburgu (česky Řezno) a prošli jsme se historickým centrem města (od roku 2006 je zapsáno na Seznamu světového dědictví UNESCO). Mimo jiné jsme zde viděli nejstarší dochovaný kamenný most ve střední Evropě či Dóm svatého Petra, což je překrásná katedrála a dominanta města. V Mnichově nás čekalo Muzeum BMW na to se těšila především pánskou část osazenstva naší exkurze, ale musím podotknout, že i dámy si zde přišly na své J..
Druhý den ráno jsme se rozloučili s ubytovnou v Oberamemergau a vydali jsme se do nedalekého městečka jménem Garmisch-Partenkirchen, kde jsme si mohli projít nádhernou soutěsku Partnachklamm či podívat se na zimní olympijský stadion. Dále naše výprava navštívila dva úplně rozdílné zámky vybudované Ludvíkem Bavorským, Linderhof (stavba tohoto zámku byla jako jediná dokončena) a Neuschwanstein. Velkým překvapením pro většinu z nás byl kopec, který jsme uviděli po výstupu z autobusu. Bylo nám řečeno, že nahoru se dostaneme pouze po svých. Zhruba po půlhodinové cestě jsme se konečně dostali nahoru k zámku. Jeho prostory byly vskutku pohádkové. Krátký rozchod většina z nás využila k tomu, aby zakousla něco dobrého. Po příjezdu do hotelu jsme si všichni pochutnali na pozdní večeři. Čekal nás poslední den a na ten jsme potřebovali nabrat síly.
Po vydatné snídani jsme se rozloučili s hotelem a vydali se do Norimberka, naší poslední zastávky. Tam jsme navštívili Justiční palác, v kterém se zhruba před 70 lety konal tak zvaný norimberský proces s nacistickými zločinci. Poté jsme se vydali na prohlídku historického části města – Starého města. Pak následoval rozchod, který snad každý využil k nákupům nějakých suvenýrů a samozřejmě k vydatnému občerstvení před cestou domů. V pět hodin odpoledne jsme všichni usedli do autobusu a zamířili zpět do České republiky. Po sedmé hodině jsme překročili hranice, zamávali Německu, pousmáli jsme se nad zážitky, které si z této exkurze odvážíme a jeli vstříc Nymburku.
Před půl jedenáctou večer zastavil autobus před nymburským gymnáziem, kde už na nás netrpělivě čekali rodiče.
Na závěr bych chtěla poděkovat paním profesorkám Hantonové a Stojarové, že to s námi vydržely a s úsměvem přežily. Tak zase za dva roky!
Erika Černá, sexta B
