Bronzová expedice: Národní park České Švýcarsko
3. června se naše devítičlenná dívčí parta vydala na cestu skrz Českým Švýcarskem. Naše cesta započala na nádraží kolem 8. hodiny, kde jsme nasedly na vlak do Ústí nad Labem. S přestupem v Ústí a Děčíně jsme se dostaly až do Hřenska, na začátek naší expedice. Po krátkém setkání s našimi vedoucími – panem Rajou a paní Martínkovou, nám nezbývalo nic jiného než vydat se na cestu po svých.
Obešly jsme Pravčickou bránu a dostaly se až na Mezní Louku, kde jsme si udělaly přestávku na oběd. Poté jsme se po dlouhých schodech vyškrábaly směrem k Malé Pravčické bráně a k hradu Šaunštejn, kde byla bohužel vyhlídka uzavřená, a tak jsme skalní hrad obdivovaly pouze zdola. Po asi 18 km jsme se dostaly do Jetřichovic, místa našeho noclehu. V místním kempu jsme postavily stany a otužilejší skupinka si šla zaplavat do ledového koupaliště. K večeru jsme uvařily těstoviny a skamarádily se s klukama z Drážďan. Naše konverzace byla dost vtipná a zmatená, protože jsme se museli dorozumívat angličtinoněmčinou, překladačem a občas použít i rádoby znakovou řeč. Sice jsme polovině věcí vůbec nerozuměli, ale vydrželi jsme se bavit pozdě do noci.
Celou noc pršelo a slabý déšť nás i ráno probudil. Musely jsme tedy rychle sbalit mokré stany a uvařit snídani – ovesnou kaši. Před odchodem jsme si oblékly pláštěnky, které jsme stejně uprostřed Jetřichovic sundaly, protože nám bylo teplo a pršet přestalo. Druhý den nás čekalo vyšší převýšení než jsme plánovaly, a tak se spousta členů rychle unavila. Po pár kilometrech nás museli opustit dva členové kvůli basketbalovému zápasu a tak jsme pokračovali v sedmi. Dorazily jsme k Mariině vyhlídce, kde díky obrovské mlze toho sice moc vidět nebylo, ale i tak myslím, že to bylo jedno z nejhezčích míst expedice. Po dalších skálách, vyhlídkách a neúprosných schodech jsme se roklí dostaly až do Doubic. Zde většina skupinky expedici zakončila, protože sobotní cesta byla opravdu náročná a kilometrů za sebou jsme měly již dost.
A tak jsme se na cestu do původního cíle museli vydat pouze dvě. Po zastávce na Kyjovském hrádku už nás čekaly převážně obrovské louky, takže jsme potkaly několik druhů krav, koně a asi 20 druhů kytek. Musím říct, že tahle část dne byla asi nejlepší, protože díky skoro nulovému převýšení jsem si cestu i dost užila. Naše cesta skončila na náměstí v Krásné Lípě, kde jsme si za odměnu daly zmrzlinu. Pak už jsme jenom nasedly na přímý vlak do Nymburka a začaly se těšit na expedici stříbrnou.
Jana Němcová, Blanka Dohnalová, Jana Čiháková, Lenka Dvořáková, Kateřina Jakubcová, Hana Ezrová, Nela Matušková, Aneta Farková a Nela Němcová, 4KB