Bronzová expedice KB do Českého ráje
V sobotu 15.6.2024 se naše DofE skupina z kvarty B vydala na dvoudenní expedici do Českého ráje. Všechno to začalo v 8:45 v Nymburce na hlavním nádraží, kde byl sraz. Po delší jízdě motorákem jsme se i přes hlasitý doprovod mladoboleslavských obyvatelek dostali až do Turnova, kde naše expedice započala.
Celou sobotu vedla cesta po červené turistické značce, takže nebylo moc příležitostí zabloudit, ale i to se nám povedlo a to hned za rozhlednou Hlavatice, kde byla naše první větší zastávka a zároveň výhled až na Ještěd. Po trase odtud nás doprovázela milá paní, která zároveň poreferovala o kvalitě tábořiště, kde jsme přespávali. Dokonce jsme byli nazváni jako aktivní mládež, což nám dodalo síly a za malý moment už jsme měli zakoupené vstupenky na hrad Valdštejn. Po prohlídce jeho příjemného prostředí a krátké přestávce nás čekaly obohacující výhledy na Český ráj. Následoval oběd, ve kterém byly zahrnuty řízky a toasty, jakožto „domácí zásoby účastníků expedice.” Další zastávkou byl zámek Hrubá skála, který překvapil svým udržovaným interiérem.
Kousek za zámkem jsme se náhodně setkali s další bronzovou DofE skupinou z Prahy a prohodili s nimi pár slov o trase a celkovém plnění úrovně.
Těsně před tábořištěm Vidlák nás potěšil vodní pramen, kde jsme doplnili zásoby na večerní vaření a asi po kilometru se sobotní túra nachýlila ke svému konci. Rozkládáme stany, vaříme gulášovou polévku na plynových vařičích a zapalujeme oheň na upečení chlebů. Chvíle si zkracujeme společenskými hrami, mezi nimiž je hlavně BANG. Večer ti nejlepší z nás završí plaváním v místním rybníku.
Druhý den byl budíček nastaven kolem sedmé hodiny, sklidili jsme stany a k snídaním byly ovesné kaše. V osm už opouštíme Vidlák a vydáváme se do největšího stoupáku celé expedice. Energie bylo překvapivě více než v sobotu, a proto jsme u vchodové brány zříceniny Trosky stáli ještě dříve, než paní pokladní. Po schodech jsme vystoupali na věž Baba, ze které byl nádherný výhled až na Ještěd, Bezděz a Říp, poté proběhl i výlez na Pannu. Výhoda toho celého je, že jsme si těžké přeplněné batohy mohli nechat kousek pod vrcholem v místním hotelu, kde nám je pohlídali profesoři Raja s Martínkovou, kteří expedici dohlíželi.
Dole nás čekalo příjemné zjištění, že pokud budeme pokračovat takovým tempem jako teď, stihneme dokonce dřívější vlak, než jsme původně očekávali. Tentokrát jdeme po modré značce a po krátkém nedorozumění s mapou jsme dorazili do Mladějova v Čechách. Na místním nádraží jsme si uvařili instantní nudle, udělali si závěrečnou fotku s vlajkou a odjeli vlakem zpět do Nymburka.
Šimon Urban, 4KB
