Ing. Jan Vlasák

Po maturitě na nymburském gymnáziu vystudoval Jan Vlasák v letech 1986-1991 na Fakultě stavební ČVUT v Praze obor Vodní hospodářství a vodní stavby. Prosadil se a také proslavil ovšem v poněkud jiné oblasti.

V počátcích profesní kariéry spolupracoval Jan Vlasák s architektem Františkem Vokřálem, rovněž nymburským rodákem, na filmové adaptaci Krvavého románu (1993) autora Josefa Váchala (v režii J. Brabce). Právě tehdy, když zjistil, že ho práce kolem filmu oslovuje a dává mu smysl, se rozhodl věnovat se filmové výpravě i profesionálně. Navázal spolupráci i s dalšími architekty: O. Rosenfelderovou na minisérii Druhá světová válka: Když řvali lvi (1994, režie J. Sargent), J. Hlupým na filmu Nehynoucí láska (1994, režie B. Rose) a také s M. Kohoutem na filmu Kolja (1996, režie J. Svěrák), který byl oceněn cenou Americké filmové akademie (Oscarem) jako nejlepší cizojazyčný film roku 1996. (Kolja také získal cenu Zlatý glóbus a šest Českých lvů.)

Samostatně se Jan Vlasák prosadil v roce 2000 na filmu Der Lebensborn – Pramen života (v režii M. Cieslara). V roce 2001 následoval Tmavomodrý svět s režisérem J. Svěrákem, za nějž byl J. Vlasák nominován na Českého lva za Nejlepší výtvarný počin. V roce 2001 spolupracoval J. Vlasák s architektem O. Nekvasilem na projektu dvoudílného filmu Deník Anne Frankové (režie R. Dornhelm), za jehož druhý díl obdržel J. Vlasák cenu EMMY – Outstanding Art Direction.

V roce 2003 přišla další zajímavá nabídka od režiséra V. Marhoula na film Mazaný Filip. Za ten byl J. Vlasák oceněn Českým lvem za Nejlepší výtvarný počin (a jeho kameraman V. Smutný českým lvem za Nejlepší kameru). Se stejným režisérem natočil J. Vlasák v roce 2007 film Tobruk. Práce J. Vlasáka na Tobruku byla nominována na Českého lva, nicméně roku 2010 získala ocenění Los Angeles Movie Awards – Best Production Design.

Druhý Český lev za Nejlepší výtvarný počin ve filmu se J. Vlasákovi dostal do rukou za scénografii kriminálního dramatu z ČSR 50. let Ve stínu (2012, v režii D. Ondříčka), ověnčeného 11 Českými lvy. Třetího lva si J. Vlasák připsal za Nejlepší filmovou scénografii hudebního pohádkového filmu Tři bratři (2014, režie J. Svěrák), přičemž film dostal další dva České lvy ještě i za kostýmy a masky. Když roku 2019 natočil režisér V. Marhoul další válečné drama z doby 2. světové války Nabarvené ptáče, připsal si J. Vlasák svého čtvrtého Českého lva (za scénografii), film ovšem získal i dalších 9 cen České filmové a televizní akademie. Celkem deset Českých lvů si odnesl i životopisný film Zátopek (2021) v režii D. Ondříčka. A jeden z nich (opět za Nejlepší scénografii) patřil architektu J. Vlasákovi.

Mezi další filmy, na kterých se nymburský architekt Vlasák podílel, patří například Vratné lahve (2006), Kuky se vrací (2010), Po strništi bos (2017) a Betlémské světlo (2022) režiséra J. Svěráka nebo Čtyři slunce (2012) a Bába z ledu (2017) režírované B. Slámou.

Jan Vlasák má zásluhy o scénografii i mnoha televizních seriálů. Připomínáme Cesty domů, Případy 1. oddělení, Četníky z Luhačovic, detektivní sérii Oktopus aj. Kromě práce na hraných celovečerních filmech a televizních seriálech navrhuje Ing. Jan Vlasák dekorace pro různé reklamní spoty a jiné televizní pořady.

Jan Vlasák je rovněž autorem interiérové úpravy nymburské restaurace U Gregorů.

Přehled všech filmových ocenění Jana Vlasáka (filmovyprehled.cz). 24. 3. 2022 poskytl Jan Vlasák rozhovor portálu Czech film center s podtitulem: Exhibice je špatně. 

Zdroje:

Jan Vlasák: filmový scénograf. Online. 2020. Dostupné z: https://www.janvlasak.cz/. [cit. 2025-09-02].

Jan Vlasák. Online. Česko-Slovenská filmová databáze. POMO Media Group, © 2001-2025. Dostupné z: https://www.csfd.cz/tvurce/140082-jan-vlasak/biografie/. [cit. 2025-09-02].

Jan Vlasák (profil osobnosti). Online. Kinobox.cz. 2025. Dostupné z: https://www.kinobox.cz/osobnosti/90936-jan-vlasak. [cit. 2025-09-02].