Výzkum ve třídách 2SA a 2SB

Na základě dat z provedeného výzkumu zjišťujeme, že nejčetnější skupinu tvoří žáci, jejichž přiměřené sebevědomí se po nástupu na gymnázium nezměnilo (20 žáků), jak ukazuje graf, chlapci a dívky z obou tříd jsou zastoupeni takřka rovnoměrně, druhou nejpočetnější skupinou (13 žáků) s podobným rozložením jsou žáci uvádějící přiměřené sebevědomí, jimž se sebevědomí po přestupu na gymnázium zvýšilo, rovnoměrné rozložení (muži - ženy, 1PA - 1PB) můžeme sledovat také ve 4. nejpočetnější skupině žáků (5 žáků), jimž se sebevědomí zvýšilo, a nyní uvádějí vysoké sebevědomí. Dívky z 1PA a chlapci z 1PB se zasloužili o to, že 3. příčku zastávají ti, jimž se vysoké sebevědomí po nástupu na gymnázium nezměnilo (7 žáků). O pomyslnou 5. příčku se dělí ti, jejichž sebevědomí se po nástupu na gymnázium snížilo a nyní uvádějí přiměřené nebo nízké sebevědomí (v obou skupinách 3 případy). Výsledky se podobají těm, které jsme získali v předvýzkumu. 

Za nejzajímavější část výzkumu považujeme sledování faktorů ovlivňujících sebevědomí. Vliv spolužáků je skutečně zásadní. Vztahy se spolužáky ovlivňují sebevědomí v pozitivním i negativním smyslu (šipka dolů znamená vliv na snížení sebevědomí, šipka nahoru naopak zvýšení sebevědomí). Prospěch jako faktor změny sebevědomí zastává 2. místo, přičemž významněji ovlivňuje zvýšení sebevědomí. Chování učitelů podle našeho výzkumu ovlivňuje sebevědomí žáků v pozitivním i negativním smyslu. Protože součástí dotazníku byly i otázky Jak ses cítil/a na ZŠ? Jak se cítíš na gymnáziu? Můžeme lépe porozumět tomu, proč je kvantitativní rozložení determinantů právě takové. 

Docházíme k tomu, že dobré vztahy se spolužáky mohou kompenzovat zhoršený prospěch.

Na závěr můžeme také zjednodušeně odpovědět na otázku stojící v samotném názvu práce – Jak přestup na osmileté gymnázium ovlivňuje sebevědomí žáků? Na grafu vidíme, že nadpoloviční většina žáků si není vědoma žádné změny sebevědomí, zhruba třetině žáků se sebevědomí zvýšilo, ostatní (asi desetina celkového počtu) uvádějí snížení sebevědomí. Přičemž si musíme uvědomit, že jen ve třech případech se sebevědomí snížilo tak, že je podle respondentů nyní nízké.        

Zdá se tedy, že přestup na gymnázium je pro většinu žáků pozitivní změnou. Zaznamenali jsme menšinu případů rizikového snížení sebevědomí, naopak u většiny žáků se sebevědomí nijak nezměnilo, či se zvýšilo, přitom se ve 13 případech jednalo o zvýšení sebevědomí, takže respondenti nyní uvádějí sebevědomí přiměřené, což považujeme za pozitivní. V 8 případech se zlepšil pocit ve škole, což je také bezpochyby dobrá zpráva.

Všem respondentům a respondentkám ještě jednou děkuji za spolupráci!